Pražské Science Café nyní čeká letní přestávka, ale hned po prázdninách, 14. září 2010 od 19 hodin, se na vás znovu budeme těšit v kavárně Potrvá. Téma zářijového setkání zní Schizofrenie jako porucha zpracování informací.
Hosty budou:
- Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. (Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK)
- MUDr. Filip Španiel, Ph.D. (Psychiatrické centrum Praha)
Svoji účast můžete potvrdit na Facebooku. Přečtěte si rozhovor s Cyrilem Höschlem, který poskytl Science Café: Přál bych si, aby se konečně vyluštila záhada schizofenie.
Anotace vystoupení prof. Höschla:
Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“).
Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných.
Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti.
V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou.
Literatura:
-
Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023
-
Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409
-
Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.
-
Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.
-
Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14.
-
Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 34.
Anotace vystoupení dr. Španiela:
Schizofrenie, řeč a gen FOXP2
Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny přesně neznáme. Na nemoc, která má zcela uniformní geografický výskyt, můžeme hledět i z evoluční perspektivy. Schizofrenie je z větší části pod genetickou kontrolou. Nemocní mají zřetelně nižší fertilitu, zanechávají méně potomků. Za normálních okolností by onemocnění s časem z populace vymizelo. Protože se tak neděje, je možné, že disponující geny poskytují zároveň i evoluční výhodu. Příspěvek přináší řadu argumentů podporujících teorii, že onemocnění může mít spojitost s evolucí řeči a rozvojem sociálního mozku. V této souvislosti přináší i výsledky českého výzkumného projektu, který nalézá souvislost mezi změnami v morfologii mozku nemocných a variantou genu FOXP2. Závažné změny v jinak vývojově velmi konzervativním FOXP2 se odehrály na samém počátku speciace Homo sapiens. Podle mnohých byla tato mutace podkladem pro důležitou proměnu struktury mozku, který se takto stal lidským a obdařeným darem řečové komunikace. Platí tedy nemocní se schizofrenií daň za to, že je náš mozek takovým jakým je?
V listopadu na vás v Praze čekají hned dvě Science Café, obě vždy od 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). To první – Science Café Extra - proběhne již první úterý v měsíci, 2. listopadu 2010, a bude součástí Týdne vědy a techniky pořádaného Akademií věd. Téma zní „Aplikace klasické meteorologie na zabezpečení leteckého provozu“, přednášet budou RNDr. Jacek Kerum a RNDr. Zuzana Chládová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
O týden později, 9. listopadu 2010, se uskuteční Science Café na téma „Extrémní jevy počasí v novodobé historii“. S úvodním slovem vystoupí a na vaše otázky odpoví RNDr. Jan Pretel, CSc., a RNDr. Radim Tolasz z Českého hydrometerologického ústavu.
Obě Science Café se konají ve spolupráci Otevíráme, o. s., a společnosti Česká hlava.
V úterý 14. září proběhne v Praze Science Café o schizofrenii. Inspirací pro vaše otázky, která budeme moci sami položit, může být následující rozhovor s jedním z hostů - prof. Cyrilem Höschlem. Otázky kladl Lukáš Soukup.
Dá se v posledních letech vysledovat ve vaší praxi nějaký trend v počtu či druhu psychických onemocnění? Co je podle vás příčinou tohoto trendu?
Na jednu stranu přibývá různých druhů závislostí, mezi nimi například patologického hráčství, a – zejména – demencí. Na druhou stranu ubývá některých klasických obrazů, jako byl třeba „hysterický oblouk“, katatonní schizofrenie apod. Velkou část těchto posunů lze připsat, kromě společenských proměn, především demografickému vývoji. Významné prodloužení střední délky života totiž vede k významnému nárůstu poruch typických pro vyšší věkové kategorie, jako jsou právě demence a degenerativní poruchy vůbec. Dožijí se jich i ti, co by jinak dříve zemřeli třeba na infarkt. Další příčinou relativního nárůstu duševních poruch je jejich vyšší záchyt díky osvětě a díky změně celého paradigmatu. Do hledáčku seriózní psychiatrické péče se dostávají poruchy stojící kdysi mimo (viz proměny líný-depresivní, hloupý-dyslektik, zlobivý-ADHD, zvrhlík-parafilik, senilní-dementní atd. atd.). Svou roli také sehrála alespoň částečná destigmatizace psychiatrie – odtabuizování a zlidštění jejího obrazu.
Co byste si přál, aby psychiatrie (a medicína obecně) v léčbě psychických onemocnění a péči o pacienty s psychickým onemocněním dokázala v příštích 20 letech?
Moc bych si přál, aby se definitivně rozluštila záhada schizofrenie a ruku v ruce s tím našla její kauzální léčba. Dosud vynalezená antipsychotika tuto chorobu sice léčí, ale nevyléčí. Kauzální léčba stále chybí. Dlužno ale poznamenat, že v poznání neurobiologie schizofrenie jsme už pokročili poměrně daleko. Přihořívá kolem glutamátergního systému přenosu nervového signálu v mozku, kolem možného vlivu prodělané infekce, a to vše u jedinců s určitou genetickou zranitelností. Naše laboratoře (Psychiatrické centrum Praha) se na tomto pokroku významně podílejí. Jistě se dále zpřesní a zefektivní léčba deprese a úzkostných poruch. Trochu složitější to bude s demencemi na atrofickém podkladě, protože mozkové buňky, jež odumřely, tam sotva někdo správně vrátí. Ale ani to není zcela vyloučeno.
Má rozvoj informačních/komunikačních technologií z hlediska možností spolupráce mezi lékaři, sdílení informací, sběru/zpracování dat, apod., nějaký zásadní vliv na vaši práci a psychiatrii obecně?
IT mají i v psychiatrii vliv dnes už nezastupitelný. Využívají se celosvětově ke komunikaci, ke sdílení velkého množství dat, ke zpracování obsáhlých souborů dat, k využití zobrazovacích metod mozku (bez výpočetní techniky by nebylo ani CT, ani MNR, ani PET) a ke zpracování signálu elektrické aktivity mozku (QEEG). K tomu je třeba připočítat i molekulární biologii a genetiku, jež se uplatňuje i v psychiatrii a výpočty při řešení genetických úloh zaberou někdy měsíce nepřetržitého chodu těch nejvýkonnějších počítačů. Je řada psychiatrů a psychologů, a to i u nás, kteří tyto metody ovládají a někteří z nich mají i matematické vzdělání.
Jak by mohla nebo měla vypadat léčba psychických onemocnění v budoucnosti, řekněme za 50 let?
Bude zahrnovat psychofarmaka a psychoterapii jako dosud, synchronizaci biologických rytmů, a navíc magnetické či elektrické stimulace mozku a možná i genové inženýrství. Také se v ní asi uplatní imunologie a léčba infekcí. Je otázkou, zda se uplatní implantáty a protetika.
Kdo nebo co pro vás osobně bylo a je inspirací a motivací ve vaší práci? Existují osobnosti a autoři, jejichž díla a myšlenky byste doporučil ostatním k nastudování, protože vám přinášejí inspiraci a povzbuzení?
Jako mladý jsem vzhlížel jednak k lidem vzdělaným, jako byl můj učitel Lubomír Hanzlíček nebo mí přátelé Jan Libiger či Alojz Rakús, jednak k lidem výzkumně tvůrčím, jako byli Vratislav Schreiber a Jaroslav Blahoš nebo čeští psychiatři, již se po emigraci uplatnili v cizině, jako Pavel Grof nebo Jan Volavka. Coby zralejší psychiatr jsem si k tomu přibral velké vzory z různých oblastí, v mezinárodní „diplomacii“ to byl (a je) především Norman Sartorius, charismatická postava, brilantní řečník v šesti jazycích, s ohromnou schopností řídit jakýkoli mítink a improvizovat na jakékoliv téma. V metodologii a statistice to je prof. Jiří Kožený, neprávem opomíjený velikán české vědy. Pointa je, že nyní, na sklonku kariéry, to jsou především mí kolegové a žáci, jichž si nesmírně vážím a bez kterých bych ani já ani český neuropsychiatrický výzkum nebyl to, co je. A koho že bych doporučil k nastudování? Tak třeba filosofa Karla Poppera nebo klasiky etologie Konrada Lorenze a Niko Tinbergena. Sociobiologie (Richard Dawkins) je rovněž inspirativní čtení. Každopádně dobrý základ pro modernější koncepce.
Science Café v září zavítá do dalších měst České republiky. Otevíráme, o. s. a Česká hlava Vás zvou na sérii Science Café ve Středočeském a Libereckém kraji. Na jaké hosty a témata se můžete těšit?
V pondělí 20. září 2010 od 19 hodin vystoupí v kavárně TUL v Liberci (Studentská 2) RNDr. et Mgr. Petr Soudek, Ph.D. z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Hovořit bude o čištění životního prostředí za pomoci rostlin. Jak rostliny dokáží z půdy či vody odstranit nebezpečné látky? Jaké jsou výhody této metody, které se odborně říká fytoremediace? Které rostliny jsou pro čištění nejvhodnější? A na čem v současnosti pracují odborníci v Laboratoři biotechnologie rostlin? Přijďte se zeptat předního českého vědce v tomto oboru.
Pokud Science Café v Liberci nestihnete, máte šanci to napravit hned o den později, 21. září 2010 od 19 hodin v Jablonci nad Nisou (kavárna Hotelu Zlatý lev, Kostelní 19), kde bude dr. Soudek také přednášet.
Do třetice vystoupí dr. Soudek ve středu 29. září od 19 hodin v Poděbradech, a to v kavárně hotelu Bellevue (nám. T. G. Masaryka 654/III). Science Café v Poděbradech má již několikaměsíční tradici – upozorňujeme pravidelné návštěvníky, že toto Science Café se koná v jiný den, než jste zvyklí. Děkujeme za spolupráci Davidu Seidlovi.
Ve čtvrtek 30. září 2010 proběhne premiérové Science Café v Berouně – v Café Bar-bar ve Slapské ulici. Od 19 hodin zde bude přednášet Mgr. Roman Neruda, CSc. z Ústavu informatiky AV ČR. Tématem bude umělá inteligence. Nenechte si ujít vystoupení pana Nerudy, který má za sebou již několik úspěšných Science Café.
Sledujte náš web a kalendář, průběžně budeme zveřejňovat další informace. Těšíme se na Vaši návštěvu.
Milí příznivci Science Café, i v průběhu letní přestávky pro Vás chystáme novinky. Na co se tedy můžete těšit?
Na podzim zavítá Science Café do dalších měst České republiky. Ve spolupráci s organizací Česká hlava tak proběhne Science Café například v Jablonci nad Nisou (21. září), kde bude přednášet RNDr. et Mgr. Petr Soudek, Ph.D. z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Téma večera zní rostlinní požírači odpadů. Kdo nestihne přednášku v Jablonci, může si poslechnout stejné vystoupení o pár dní později v Poděbradech (29. září, kavárna hotelu Bellevue, nám. T. G. Masaryka 654/III).
Berounská kavárna Café Bar-bar ve Slapské ulici bude 30. září hostit Science Café o umělé inteligenci. Hostem bude Mgr. Roman Neruda, CSc., jehož Science Café mají vždy velký úspěch. Kdo tedy ještě neslyšel atraktivní a zábavnou přednášku Romana Nerudy, má šanci v Berouně.
Science Café se premiérově uskuteční také v Liberci, a to v kavárně Technické univerzity Liberec ve Studentské ulici. Termín je 20. září, o tématu Vás ještě budeme informovat.
Nově připravujeme ve spolupráci s partnery zahájení Science Café v Plzni, a to v kavárně Orfanik. Start je plánován na říjen, sledujte náš web a dozvíte se aktuální informace. Nadějně vypadá i rozjezd Science Café v Ústí nad Labem.
Od října bude pokračovat Science Café také na Dobříši, v Brně a v Českých Budějovicích.
A co Vás čeká v Praze v kavárně Potrvá? Podzimní sezónu otevřeme 14. září s prof. Cyrilem Höschlem a dr. Filipem Španielem na téma schizofrenie jako porucha zpracování informací. V říjnu budeme s prof. Františkem Novotným hovořit o využití radiofyziky. 2. listopadu proběhne Science Café Extra v rámci Týdne vědy a techniky, který pořádá Akademie věd. V listopadu se tak budou konat hned dvě pražská Science Café – to další tradičně druhé úterý v měsíci, tj. 9. listopadu. Obě Science Café budou pravděpodobně věnována zajímavým meteorologickým jevům. Podrobnosti brzy zveřejníme. V dalších měsících se chystáme pořádně prozkoumat i humanitní témata, takže se dočkají i společenskovědněji založení jedinci 
Těšíme se na Vaši návštěvu na kterémkoliv Science Café!
Science Café se účastní soutěže Dobrá rada nad zlato, kterou vyhlašuje Národní vzdělávací fond ve spolupráci s British Council Česká republika, společností ProCulture / Otevřená společnost, časopisem Andragogika a internetovým portálem INOVACE.CZ. Hlasovat pro podporu Science Cafe můžete zde. Děkujeme!
V sobotu 7. srpna od 10 hodin bude Český rozhlas Leonardo vysílat záznam červnového Science Café o geneticky modifikovaných rostlinách. Vyprávění prof. Tomáše Macka a prof. Martiny Mackové můžete slyšet v rámci pořadu Víkendová univerzita. Ve zvukovém archivu ČRo můžete snadno dohledat záznamy i dalších pražských Science Café. Nevíte, jak Leonardo naladit? Přečtěte si praktické rady.
Děkujeme za spolupráci Českému rozhlasu Leonardo, zejména Josefu Kačírkovi, který Science Café natáčí, a také šéfredaktoru Luboši Veverkovi.
Děkujeme návštěvníkům Science Café ve všech městech za dosavadní přízeň! Diskusní večery s vědci budou opět pokračovat po letní přestávce. O tématech budoucích Science Café v Českých Budějovicích, Poděbradech, Brně a na Dobříši vás budeme brzy informovat. První poprázdninové Science Café v Praze se uskuteční 14. září a tématem bude schizofrenie. Chystáme pro vás také další novinky, v procesu příprav je zahájení Science Café v Plzni. Sledujte naše novinky také na Facebooku.
Přejeme vám pěkné léto a těšíme se v září na viděnou na Science Café!
Science Café Team
Ve středu 16. června 2010 od 18.00 proběhne Science Café s naším předním fyzikem Pavlem Cejnarem (Ústav částicové fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK).
„Při sečtení dvou rychlostí najednou neplatí, že jedna plus jedna je dvě. Daná částice současně někde je i není. Kvantová fyzika i teorie relativity se vydávají do sfér, kde spíše než „zdravý rozum“ platí jakési složité paradoxy…“
Přijďte se dozvědět o kvantové fyzice něco víc. Budeme se díky ní moci teleportovat, či stvořit superpočítače?
Setkání je otevřeno všem bez rozdílu věku…
Vstupné dobrovolné.
Místo konání : Studentský klub, Lidická 344, Dobříš
Science Café na Dobříši organizuje Michal Janoušek.
Poslední pražské předprázdninové Science Café bude věnováno možnostem využití geneticky modifikovaných rostlin. K jakým účelům lze tyto upravené rostliny využít? Jak se rostliny modifikují? Na tyto i další otázky odpoví odborníci ze Společné laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR:
- Doc. Ing. Tomáš Macek, CSc.
- Prof. Dr. Ing. Martina Macková
Diskuse se uskuteční v úterý 8. června 2010 od 19 hodin v kavárně Potrvá. Přijďte se zeptat našich hostů a zároveň s námi uzavřít druhou sezónu Science Café. Těšíme se na vás.