Hvězdy vznikají během vývoje vesmíru, který po velkém třesku expanduje a chladne. Hvězdy se rodí ve skupinách uvnitř galaxií, tam kde gravitace zvítězí nad expanzí. Mladé hvězdy ovlivňují okolní prostor zářením a hvězdnými větry a obohacují galaxie těžkými prvky, ze kterých vzniká prach i větší tělesa včetně planet.
Kdy vynikají první hvězdy? Jak ovlivňují vývoj galaxií? Jak je mezihvězdné prostředí uvnitř galaxií ovlivňováno mladými hvězdami? Co spouští tvorbu hvězd? Jsou to srážky galaxií nebo supernovy?
Pohled na hvězdné prostory v nebeských dálkách nad našimi hlavami vyvolával v lidech vždy nespočet otázek. Odpovědi na část z nich můžete nalézt na květnovém Science Café
v Pardubicích, které bude před prázdninovou přestávkou také poslední.
Vedoucí Oddělení Galaxií a planetárních soustav v Astronomickém ústavu AV ČR
Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. přijde odpovídat na vaše dotazy a vyprávět o zrození hvězd i hvězdných galaxií v úterý 21. května od 19 hodin do Klubu 29 (ulice Sv. Anežky České). Vstup je volný 
Science Café Pardubice organizujé studenti Univerzity Pardubice a rámci projektu „Brána vědě/ní otevřená“.
Hostem květnového Science Café v Praze je matematik Eduard Feireisl, který v tomto roce získal na svůj výzkum grant od Evropské výzkumné rady. O tom, jak vypadá práce vědců matematiků, jsme si povídali ještě před jeho vystoupením na Science Café 14. 5. od 19:00 v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6).
Lze jednoduše přiblížit, jak vypadá práce teoretického matematika?
Zkusím to popsat na příkladu matematických modelů pro předpovídání počasí. Na začátku je modelář, což je někdo, kdo umí matematiku a dokáže popsat jevy, které se mají zkoumat, pomocí rovnic. Ty rovnice většinou vyjadřují nějaký fyzikální zákon, většinou se tomu říká zákon zachování. Modelář tedy vytvoří model, který může být velmi složitý. V případě počasí můžete mít téměř nekonečné množství faktorů, které by model na předpověď počasí mohl obsahovat. Mojí prací je pak odpovědět na otázku, jaké a jestli vůbec, má daný model řešení.
přečíst celý článek»
Vážení příznivci Science Café v Brně a okolí,
velmi se omlouváme, ale přednáška profesorky Jany Hajšlové z VŠCHT Praha plánovaná na středu 15. května byla zrušena kvůli časové vytíženosti hosta.
Za měsíc se ale těšíme opět na viděnou a před letní přestávkou se 5. června 2013 rozloučíme tématem Dar přítele Roentgena,
za SC Brno Kristýna Kounková a Lukáš Cibulka
Jak se naladit na volný den uprostřed týdne? Co třeba večer před tím povídáním u kávy? A díky organizátorům jindřichohradeckého Science Café to nemusí být povídání ledajaké.
Doc. RNDr. Rudiger Ettrich, PhD. z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie CVGZ Akademie věd vás vezme na výlet po nejmenších součástech živých organismů. Dozvíte se, co dělá na molekulární úrovni život živým, co všechno mají na starost bílkoviny a jak rozmanitý je jejich svět.
Přijďte v úterý 7. května v 18 hodin do FotoCafé (Kostelní 20/I – jezuitská kolej), těším se na další setkání 
Science Café v Jindřichově Hradci organizuje Jana Závodská.
„Všechna voda steče do potoka a Stázina se dostane Kubovi za ženu.“ – kdo by neznal konec jednoho z klasických večerníčků. O vodě bychom toho ale měli vědět daleko více než je to, kam a kdy steče. Letošní rok je mezinárodním rokem vody, tak kdy jindy se začít o tuto problematiku zajímat?
Francouzský institut v Praze spojil své síly se společností Veolia Voda a Městskou částí Praha 1 a výsledkem je vícerozměrná akce nazvaná O vodě a lidech. Cílem je zaměřit se na souvislost vody a přírodních rizik, zemědělství nebo taky lidského zdraví. Stranou nezůstane ani geopolitika vody nebo dopady klimatických změn na vodní zdroje. Vaším zdrojem poznání se stanou připravované výstavy fotografií z cyklu „Voda a věda“, projekce dokumentárních filmů i interaktivní pokusy.
Přijďte zjistit, že za pojmem voda se neskrývají jen „dva díly vodíku na jeden díl kyslíku“
Kdy a kde?
Budova Městské části Praha 1 – Galerie 1, Štěpánská 47
od 29. května do 20. června 2013.
Více informací prostřednictvím emailu rachid.makhloufi@ifp.cz nebo na www.ifp.cz
Jak vypadá práce profesionálního matematika? Co v současnosti zkoumají vědci v Nečasově centru pro matematické modelování – vědeckém sdružení, které spojuje přední české vědecké skupiny pracující v Matematickém ústavu Akademie věd, v Ústavu informatiky Akademie věd a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy?
I o tom budou na květnovém Science Café v Praze mluvit prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc. a doc. RNDr. Josef Málek, CSc., DSc.
Kdy a kde: v úterý 14. května od 19 h v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Připojit se můžete i k události na Facebooku.
O hostech:
Eduard Feireisl
Eduard Feireisl je přední český matematik, který se věnuje výzkumu v oblasti parciálních diferenciálních rovnic. Jako hostující profesor působil na univerzitách v Rio de Janeiru, Pise, Madridu, Pekingu, Mnichově, Hongkongu a Nancy.
Josef Málek
Oblastí výzkumu Josefa Málka je matematická analýza parciálních diferenciálních rovnic mechaniky kontinua popisující deformace geofyzikálních materiálu, tkání, směsí či slitin s aplikacemi v technice a lékařství. Josef Málek působil dlouhodobě na Univerzitě v Bonnu a na Texas A&M Univerzitě v College Station.
Nebo si můžete přednášku pustit ve velkém okně přímo na kanále Science Café
