Znáte obrázky drobných organismů a buněk pořízené elektronovým mikroskopem? Ty které často vypadají jako hříčka fantazie autora sci-fi příběhů? Tak přesně takové můžete zhlédnout na dalším Science Café v pražské kavárně Potrvá (Srbská2, Praha 6) a to v úterý 12. června 2012 od 19 hodin.
Naším hostem bude doc. RNDr. František Weyda, CSc. z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Volnou formou probere význam vědecké fotografie nejen jako zdroje důležité vědecké informace, ale také jako prostředku popularizace vědy obrazem a rovněž jako inspirace pro výtvarné umění. Nebude chybět ani shrnutí současného stavu této problematiky u nás a v zahraničí nebo zamyšlení nad významem pro výuku studentů. Na souboru fotografií z elektronových mikroskopů, které autor během přednášky promítne, představí jejich dokumentární i výtvarnou stránku.
Přijďte poslouchat a diskutovat naposledy před prázdninovou přestávkou.
Ve čtvrtek 24. května v 16 hodin startuje v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6) první Junior Café s hostem Romanem Nerudou z Ústavu informatiky AV ČR. Tématem bude umělá inteligence.
Junior Café je určeno žákům vyšších tříd základních škol a studentům středních škol, kteří si chtějí v příjemném prostředí popovídat s vědci a zjistit, co práce vědce vlastně obnáší. Oproti klasickému Science Café je debata dynamičtější (nejedná se o přednášku) a více se týká osobnosti samotného vědce – ptáme se, co ho k vědecké práci inspirovalo, jaké byly jeho začátky apod. Setkání tak může mladé zájemce o vědu ovlivnit v jejich rozhodování o volbě dalšího studia.
Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Poslechněte si přednášku Pavla Bakuleho, který kvůli tomuto výzkumnému projektu odešel z Rutherford Appleton Laboratory a vrátil se do České republiky. Dozvíte se, jak lasery fungují, k čemu slouží a co nám přinese fakt, že jedno z nejmodernějších laserových center na světě bude kousek od Prahy. Co se tam vlastně bude zkoumat? A nebude to nebezpečné?
Pavel Bakule dříve pracoval ve špičkovém britském vědeckém pracovišti Rutherford Appleton Laboratory, v Meson Science Laboratory v Japonsku nebo v Clarendon Laboratory v Oxfordu. Stavěl a obsluhoval zde unikátní experimentální laserová zařízení využitelná i pro vědce z jiných oborů než je laserová fyzika (chemie, medicína…).
Přijďte si popovídat naposledy před letní přestávkou ve středu 6. června v 18:30. Čekáme vás tradičně v kavárně knihkupectví Academia na Náměstí Svoboby, vstup volný.
Jak pomáhají žábám bariéry, které brání tomu, aby je na rušné silnici přejela auta? Co mají společného fotbal a plešatost? Proč jsou myši nejoblíbenějšími laboratorními zvířaty? A které organismy se těší podobné oblibě v laboratořích botaniků a mikrobiologů?
Odpovědi na všechny tyto i mnohé další otázky najdete v magazínu Klik-a, který každé úterý dopoledne vysílá Rádio Česko a jehož všechny díly si můžete kdykoliv pohodlně poslechnout v rozhlasovém archivu. Pořad připravuje Martina Mašková a Tereza Buriánová.
Hostem červnového Science Café v Praze bude doc. RNDr. František Weyda, CSc. z katedry medicínské biologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Řeč bude o vědecké fotografii a těšit se můžete nejen na poutavé vyprávění, ale i ukázku krásných fotografií. Přečtěte si rozhovor s Františkem Weydou, otázky kladl Miloslav Špecián.
Co vás přivedlo k tomu, že jste se začal zabývat právě výzkumem hmyzu?
Byl jsem sice pražský kluk, ale k přírodě jsem neměl – obrazně řečeno – nikdy daleko. Jednak v samotné Praze byly a stále ještě jsou zajímavé lokality a navíc jsem jezdil na všechny prázdniny i kratší volna do západních Čech k dědovi a babičce a tam jsem byl v přírodě denně. Zajímal jsem se o vše živé, od hmyzu po zvířata.
Chytal jsem od dvanácti let velmi intenzívně ryby (i tady jsem se dověděl o přírodě mnohé). Původně jsem chtěl být „myslivcem“, pak jsem ale při jedné cestě Prahou – to mi bylo jedenáct let – objevil v Dlážděné ulici za výlohou drobnou knížku Naši brouci od profesora Mařana, vynikajícího entomologa z Národního muzea. Začetl jsem se do ní ještě na ulici. Byl zrovna takový emotivní předvánoční čas… Knížka mne „zapálila“. Snad v minutě.
Zdá se, že „hoříte“ dodnes. Co je v současnosti předmětem vašeho výzkumu?
V loňském roce jsem odešel po téměř čtyřiceti letech z Akademie věd do důchodu, ale ponechal jsem si učení na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity – kontaktem s mladými lidmi nelze úplně zestárnout.
Vědec do důchodu může odejít pouze formálně – a tak je to i se mnou. Já si tím tak trochu uvolnil ruce pro studium problematiky, ke které jsem se nemohl z časových důvodů pořád dostat. A jsem v tom zase až „po uši“. Velmi intenzívně se zabývám studiem fosilií v jantarech. To je problematika navýsost zajímavá a dobrodružná. Vždyť některé hmyzí druhy zachované v jantaru lezly třeba ještě po dinosaurech (stáří jantaru má velké rozpětí, jde o desítky milionů let). Hledám zbytky tkání, které se zachovaly tak, že mohu jejich komponenty rozlišit v elektronovém mikroskopu.
Zrovna dnes jsem v rastrovacím elektronovém mikroskopu přišel na stopu vysvětlení jevu, kterému jsem dlouho nerozuměl. Dále rentgenuji se skupinou vědců z pražské ČVUT hmyz (a další organismy) v rámci speciálního projektu evropských zemí. Máme hodně zajímavých výsledků. Studuji vodní režim primitivních skupin členovců, kteří vyvinuli speciální adaptace (nepotřebují pít vodu ústy, absorbují ji zvláštními orgány). Zajímám se o některé druhy hmyzu ze skupiny „extrémních organismů“ se spolupracovníky od nás i z Japonska. Teď zahajuji spolupráci na detekci určitých látek v mozku hmyzu pomocí imunoelektronové mikroskopie. A mám další zajímavé problematiky…
Neformální vědecké debaty slaví úspěch a důkazem je další město, které se k nám připojilo. Nově můžete každý třetí čtvrtek v měsíci navštívit také Science Café Písek a to v Pí Local clubu na Velkém náměstí 114/3!
Prvním hostem bude RNDr. Stanislav Mihulka, PhD., se kterým budeme pátrat po mimozemském životě. V současné době se vyskytuje široké spektrum nejrůznějších názorů: od těch, které prohlašují, že život vznikal všude tam, kde k tomu byly jen trochu přijatelné podmínky, až k takovým, že pozemský život je ve vesmíru naprosto jedinečný a neopakovatelný.
Neváhejte a buďte u zrodu dalšího Science Café! Začínáme v 19 hodin, vstupné dobrovolné.
Rádi bychom poděkovali hotelu Biograf v Písku (http://www.hotelbiograf.com/) za podporu píseckého Science Café a nabídku ubytování pro hosty, kteří se mohou těšit na příjemné ubytování v centru města.
Na počátku byla Země středem vesmíru. O svou výjimečnost přišla, když učenci věnovali důkladnější zájem Měsíci, Slunci, planetám a hvězdám naší Galaxie. Dnes už vědí, že i měřítko Galaxie je nicotné, a že celý viditelný vesmír je jen zlomkem jeho skutečné velkoleposti. Výzkum vesmíru probíhá od počátku jakýmisi „přískoky“ – od věcí, které se nakonec ukáží být méně podstatné, k těm zásadnějším.
Co se vám honí hlavou, když obrátíte pohled k temné noční obloze poseté třpytivými hvězdami? Vzpomínáte, co vám o nich říkali ve škole? A víte, že Pluto už není planeta? O tom co a jak jsme v průběhu let zjistili o historii vesmíru se dozvíte od astronoma a astrofyzika RNDr. Jiřího Grygara, CSc. 9. května 2012 v 16 a 18 hodin ve Fokus kafe (Prokopa Diviše 5, Ústí nad Labem – vedle kina Hraničáře). Vstup volný.
Průběh Science Café v Ústí nad Labem zajišťuje Přírodovědecká fakulta UJEPa magazín Planetárium, Český rozhlas Sever .
Poslechněte si záznam Science Café o matematickém modelování s Karlem Janečkem, pedagogem MATFYZ, majitelem společnosti RSJ algorithmic trading a bojovníkem proti korupci.
Podívejte se na videozáznam Science Café Praha o sexuální atraktivitě – přednášel prof. Petr Weiss ze Sexuologického ústavu. Záznam připravila METATV.cz
Příznivcům pražského Science Café hlásíme, že v květnu se nebude Science Café konat, protože druhé úterý v měsíci připadá na den státního svátku. Těšíme se na Vás opět 12. června – tématem bude Popularizace vědy obrazem, hostem bude doc. RNDr. František Weyda, CSc. z Přírodovědecké fakulta Jihočeské univerzity. Více informací brzy zveřejníme
Science Café je cyklus neformálních diskusních večerů vědců a zájemců o vědu z řad široké veřejnosti. Večery jsou zasvěcené společnému hledání otázek a odpovědí na předem domluvené téma a dávají návštěvníkům možnost se v neformálním prostředí kaváren zeptat na to, co je zajímá. Debaty se konají v několika městech České republiky. Více
Podpořte organizaci Science Café v České republice prostřednictvím našeho bankovního účtu číslo 3604436001/5500 nebo nám pošlete příspěvek online prostřednictvím mikroplatebního systému Flattr nebo platební brány PayPal (lze využít platební kartu)
Vytvářejte záznamy přednášek nebo rozhovory s vědci a sdílejte je prostřednictvím Science Café! Vaše audio nahrávky s vědeckou tematikou nám můžete nahrát na náš DropBox kliknutím na odkaz níže.Send me your soundsCo je Science Café? Podívejte se na video