Science Café

Další pražské Science Café, které proběhne v úterý 13. dubna, se bude zabývat tématem oceánských pouští.  Svůj výzkum přijdou představit dva přední čeští odborníci – Ondřej Prášil a Michal Koblížek z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Začínáme v 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6).

Co jsou to oceánské pouště a co vás na Science Café čeká, se dozvíte z následující anotace vystoupení našich hostů:

Rozsáhlé oblasti světového oceánu se vyznačují výrazným nedostatkem živin, především dusíku, fosforu a železa. Ty zdánlivě pusté oblasti se proto někdy nazývají oceánské pouště. Jde zejména o subtropické oblasti hlavních oceánů – Atlantického, Tichého a Indického. Život v těchto mořských oblastech je tvořen především množstvím mikroskopických organismů – řas, sinic a bakterií. V rámci mezinárodních projektů jsme měli možnost podílet se na výzkumu těchto oblastí a studovat, jak se mořské mikroorganismy dokáží přizpůsobit a přežít v extrémních podmínkách. Během Science Café si ukážeme, jak takový výzkum a pobyt na oceánografických lodích probíhá a pokusíme se přiblížit i hlavní výsledky našeho bádání.

Je možné každého zhypnotizovat? Funguje hypnóza u zvířat? Jaká jsou rizika hypnózy? I na tyto otázky odpoví další Science Café v Poděbradech, které se uskuteční ve čtvrtek 15. dubna od 19 hodin v kavárně Viola. Hostem neformální diskuse bude klinický psycholog PhDr. Jiří Zíka. Vstupné je 50 Kč.

Organizátorem Science Café v Poděbradech je David Seidl z Creative Design Group – cdg(at)cdg.cz.

Českobudějovické Science Café konané v Galerii Měsíc ve dne úspěšně pokračuje dalším debatním večerem. V úterý 16. března 2010 proběhne diskuse na téma „Chemie potravin: víme, co jíme?“. úvodní slovo přednese a na otázky z publika odpoví prof. Ing. Pavel Kalač, CSc. Science Café začíná v 19 hodin.

Mezi tématy diskuse se objeví i tyto otázky: Orientujeme se mezi přídatnými látkami, tzv. éčky? Máme informace o používání přídatných látek, jejich testování a možném vlivu na lidské zdraví? Jak se chováme jako konzumenti a co na to biopotraviny? Jsou aditiva nutností?

Science Café v Českých Budějovicích probíhá ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity. Na pořádání večerů se podílí Jiří Mach, Martina Konečná a Stanislav Mihulka.

Rádi bychom vás tímto mini video rozhovorem pozvali na březnové Science Café v Praze o archeologii, na kterém budou vystupovat Martin Tomášek (Archeologický ústav AV ČR) a Jiří Musil (Ústav pro klasickou archeologii FF UK).

Těšíme se na vás 9. března od 19 hodin v kavárně Potrvá

Březnové pražské Science Café, které proběhne 9. března od 19 hodin v kavárně Potrvá, se bude věnovat úspěchům české archeologie. Vaše otázky zodpoví:

• Mgr. Martin Tomášek, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR
• doc. PhDr. Jiří Musil, Ph.D., Ústav pro klasickou archeologii FF UK

O čem bude úvodní vystoupení hostů napovídá jejich anotace:

Výsledky archeologických terénních výzkumů čas od času zaujmou různé druhy médií. Málokdo si je vědom skutečnosti, že podle platného zákona má každý, kdo nějakým způsobem narušuje tzv. území s archeologickými nálezy, tj. prakticky většinu území republiky, povinnost oznámit tento záměr odborné organizaci a umožnit provedení archeologického výzkumu.

 

Zákon to říká více než dvacet let. Přesto jsou ztráty na archeologické položce kulturního dědictví ČR každý rok veliké. Už jen například proto, že cca 250 archeologů, působících dnes v celé republice v terénu prostě není schopno dokumentovat všechny zásahy do archeologických terénů. Nebo proto, že řada nálezů je vyhledána mimo archeologický výzkum, vyzvednuta a končí na černém trhu nebo v nelegálních sbírkách. Současný stav v oblasti péče o archeologické kulturní dědictví i v základním výzkumu není nijak bezvadný a zasloužil by si v každém případě změnu, ve které by modernizace památkové legislativy měla stát na jednom z prvních míst.

 

Přesto lze konstatovat, že minulých dvacet let od základů změnilo podobu archeologických výzkumů. Řada jejich položek se profesionalizovala a používáme stále modernější metody exkavace i interpretace. Probíhají stovky a tisíce výzkumů, které posouvají naše vědomosti o populacích, obývajících v minulosti naši zemi. Těžko však vyjmenovat pouze některé. I ten nejmenší výzkum může mít pozoruhodné výsledky, a to většinou až po náležitém zpracování a je neopakovatelný. Paradoxně, pro archeology je nejzajímavější tehdy, kdy již o něj média nejeví příliš zájmu. Není totiž možno natočit či vyfotit štětečky a špachtle v sondě…

 

Konečně, čeští archeologové nepůsobí zdaleka pouze v ČR a řeší vědecké úkoly od Mongolska po Slovensko a jsou tak často reprezentanty kulturní úrovně naší země v zahraničí.

Mgr. Martin Tomášek, Ph.D.

Jako vystudovaný rytec kovů ukončil v roce 1995 studium v oboru historie – pravěká archeologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Od té doby pracuje jako odborný a později vědecký pracovník Archeologického ústavu AV ČR v Praze, kde dlouhodobě působil také jako zástupce ředitele. Je autorem více než padesáti odborných článků a publikací, týkajících se zejména vývoje středověké krajiny s důrazem na urbanizaci a hmotnou kulturu. Ve spolupráci s Egyptologickým ústavem Filozofické fakulty UK se věnuje projektu výzkumu egyptské Západní pouště. V současné době se odborně soustředí ještě na otázky získávání a zpracování surovin v minulosti a legislativy v oboru péče o archeologické památky. 

Doc. PhDr. Jiří Musil, Ph.D.

Vystudoval klasickou archeologii a historii na Filozofické fakultě UK v Praze, po absolutoriu začal v roce 1991 působit v Ústavu pro klasickou archeologii FF UK v Praze jako asistent, později odborný asistent (1998) a od roku 2009 jako docent. Nyní je ředitelem téhož ústavu. Věnuje se především archeologii římských provincií, římské archeologii a problematice vztahů mezi antickými společnostmi a střední Evropou. Účastnil se řady výzkumů ve střední Evropě (římský tábor v Carnuntu v Rakousku, v Mušově na Jižní Moravě) i ve Středomoří (Bejrút), více než 15 let působí v české expedici zkoumající řecké emporion Pistiros ve středním Bulharsku a spolupracuje s Českým egyptologickým ústavem na výzkumu římského osídlení oázy El-Héz v egyptské Západní poušti. Je autorem desítek odborných i popularizačních článků v našich i zahraničních publikacích a časopisech.