Zveme vás na další pražské Science Café. V úterý 11: května od 19 hodin budeme v kavárně Potrvá mluvit o superpočítačích a vědeckých GRIDech. Našimi hosty budou:
Svoji účast můžete potvrdit na Facebooku. Těšíme se na vás!
Anotace vystoupení hostů:
„V posledních desetiletích pronikají počítače do mnoha oborů lidské činnosti. Současné běžné osobní počítače dosahují výkonů zařízení, která jsme dříve nazývali superpočítači, a dnešní superpočítače umožňují donedávna nepředstavitelné aplikace. V přednášce se zaměříme na počítačové klastry, se kterými máme bohaté provozní zkušenosti. Takové výkonné systémy sestavené z mnoha málo závislých serverů okupují přes 80 % míst v prestižním seznamu Top500 nejvýkonnějších superpočítačů. Popíšeme konkrétní příklady instalací v České republice a jejich zapojení do rozsáhlých gridových systémů. V tomto zapojení hraje důležitou roli Národní gridová iniciativa zajištěná organizací CESNET, která se podílí na právě vznikající Evropské gridové iniciativě se sídlem v Amsterodamu. Na příkladě zpracování dat z urychlovače LHC ukážeme efektivitu distribuovaných výpočtů.“
Českobudějovický tým Science Café vás zve na další diskusní večer. Nad tématem „Voníš sexy?“ bude v úterý 20. dubna od 19 h v Galerii Měsíc ve dne diskutovat Mgr. Kateřina Klapilová a Mgr. Dagmar Kohoutová.
Science Café v Českých Budějovicích probíhá ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity. Na pořádání večerů se podílí Jiří Mach, Martina Konečná a Stanislav Mihulka.
V úterý 13. dubna 2010 se v Praze koná Science Café na téma výzkum mořských pouští. Požádali jsme jednoho z hostů, Ondřeje Prášila, aby nám zodpověděl několik otázek.
Existují vyjma „nehostinnosti“ nějaké společné znaky mořských a suchozemských pouští?
Společným znakem je nízká produktivita těchto oblastí – tím se myslí množství organické hmoty, která vyroste na jednotce plochy. Příčiny vzniku pouští na pevnině se částečně překrývají. Jedním z důvodů je rozložení hlavních klimatických pásů na naší planetě, kde v oblasti subtropů převládají stálé tlakové výše přinášející poměrně stálé klidné a horké počasí s minimem srážek. Nedostatek srážek způsobuje vznik pouští na pevninách; bezvětří a silná teplotní stratifikace potom nedostatečný přísun živin v oceánu.
V čem je klíčový obsah dusíku, fosforu a železa pro život v těchto oblastech?
Dusík, fosfor a železo jsou jedny ze základních stavebních prvků tvořících jakékoliv živé organismy. Pokud nejsou k dispozici živé organismy, nemohou růst.
Dokáží se tamní organismy přizpůsobovat podmínkám života na mořské poušti?
Ano, ale jen do jisté míry. Organismy jsou obecně velmi malé, aby maximalizovaly příjem živin svým povrchem, mají změněné složení a funkci některých bílkovinných komplexů tak, aby vystačily s minimálním množstvím limitujících živin, nebo dokonce nahrazují některé důležité molekuly – jako jsou např. fosfolipidy – jinými, které limitující prvky vůbec nepoužívají.
Je vznik a existence mořských pouští podmíněna lidskou činností?
Ne, v tomto případě jsou určujícím faktorem vzniku mořských pouští fyzikální zákonitosti – především jde o proudění vody v oceánech a o intenzitu ohřevu povrchové vrstvy vody dopadajícím slunečním zářením. Dalším faktorem je směr atmosférického proudění z pevnin na moře, které je zdrojem stopových prvků, především železa. Je možné, že člověkem způsobené oteplování planety tyto faktory ovlivní. Výsledkem může být rozšíření plochy oceánských pouští oproti dnešku.
Proč je výskyt těchto pouští nejčastější v subtropických oblastech?
Protože v subtropických oblastech oceánů se povrch moře dostatečně ohřívá a zároveň tam nepůsobí vzestupné proudy jako v oblastech rovníkových. Navíc jsou to oblasti velmi rozsáhlé a vzdálené od pevnin, a tedy i zdrojů některých stopových prvků.
Nově se na Science Café mohou těšit také zájemci o vědu z Brna a okolí. První brněnské Science Café proběhne ve středu 7. dubna 2010 od 18:30 hodin v Klubu cestovatelů (Veleslavínova 14). Tématem prvního večera bude úžasné divadlo fyziky. Těšit se tak můžete i na zajímavé experimenty.
Vstupné činí 60 Kč, v ceně je konzumace arabského a indického čaje.
Brněnské Science Café organizuje tým pod vedením Craiga F. Wilsona. Za podporu a spolupráci děkujeme Davidu Gladišovi.
