V úterý 14. září proběhne v Praze Science Café o schizofrenii. Inspirací pro vaše otázky, která budeme moci sami položit, může být následující rozhovor s jedním z hostů - prof. Cyrilem Höschlem. Otázky kladl Lukáš Soukup.
Dá se v posledních letech vysledovat ve vaší praxi nějaký trend v počtu či druhu psychických onemocnění? Co je podle vás příčinou tohoto trendu?
Na jednu stranu přibývá různých druhů závislostí, mezi nimi například patologického hráčství, a – zejména – demencí. Na druhou stranu ubývá některých klasických obrazů, jako byl třeba „hysterický oblouk“, katatonní schizofrenie apod. Velkou část těchto posunů lze připsat, kromě společenských proměn, především demografickému vývoji. Významné prodloužení střední délky života totiž vede k významnému nárůstu poruch typických pro vyšší věkové kategorie, jako jsou právě demence a degenerativní poruchy vůbec. Dožijí se jich i ti, co by jinak dříve zemřeli třeba na infarkt. Další příčinou relativního nárůstu duševních poruch je jejich vyšší záchyt díky osvětě a díky změně celého paradigmatu. Do hledáčku seriózní psychiatrické péče se dostávají poruchy stojící kdysi mimo (viz proměny líný-depresivní, hloupý-dyslektik, zlobivý-ADHD, zvrhlík-parafilik, senilní-dementní atd. atd.). Svou roli také sehrála alespoň částečná destigmatizace psychiatrie – odtabuizování a zlidštění jejího obrazu.
Co byste si přál, aby psychiatrie (a medicína obecně) v léčbě psychických onemocnění a péči o pacienty s psychickým onemocněním dokázala v příštích 20 letech?
Moc bych si přál, aby se definitivně rozluštila záhada schizofrenie a ruku v ruce s tím našla její kauzální léčba. Dosud vynalezená antipsychotika tuto chorobu sice léčí, ale nevyléčí. Kauzální léčba stále chybí. Dlužno ale poznamenat, že v poznání neurobiologie schizofrenie jsme už pokročili poměrně daleko. Přihořívá kolem glutamátergního systému přenosu nervového signálu v mozku, kolem možného vlivu prodělané infekce, a to vše u jedinců s určitou genetickou zranitelností. Naše laboratoře (Psychiatrické centrum Praha) se na tomto pokroku významně podílejí. Jistě se dále zpřesní a zefektivní léčba deprese a úzkostných poruch. Trochu složitější to bude s demencemi na atrofickém podkladě, protože mozkové buňky, jež odumřely, tam sotva někdo správně vrátí. Ale ani to není zcela vyloučeno.
Má rozvoj informačních/komunikačních technologií z hlediska možností spolupráce mezi lékaři, sdílení informací, sběru/zpracování dat, apod., nějaký zásadní vliv na vaši práci a psychiatrii obecně?
IT mají i v psychiatrii vliv dnes už nezastupitelný. Využívají se celosvětově ke komunikaci, ke sdílení velkého množství dat, ke zpracování obsáhlých souborů dat, k využití zobrazovacích metod mozku (bez výpočetní techniky by nebylo ani CT, ani MNR, ani PET) a ke zpracování signálu elektrické aktivity mozku (QEEG). K tomu je třeba připočítat i molekulární biologii a genetiku, jež se uplatňuje i v psychiatrii a výpočty při řešení genetických úloh zaberou někdy měsíce nepřetržitého chodu těch nejvýkonnějších počítačů. Je řada psychiatrů a psychologů, a to i u nás, kteří tyto metody ovládají a někteří z nich mají i matematické vzdělání.
Jak by mohla nebo měla vypadat léčba psychických onemocnění v budoucnosti, řekněme za 50 let?
Bude zahrnovat psychofarmaka a psychoterapii jako dosud, synchronizaci biologických rytmů, a navíc magnetické či elektrické stimulace mozku a možná i genové inženýrství. Také se v ní asi uplatní imunologie a léčba infekcí. Je otázkou, zda se uplatní implantáty a protetika.
Kdo nebo co pro vás osobně bylo a je inspirací a motivací ve vaší práci? Existují osobnosti a autoři, jejichž díla a myšlenky byste doporučil ostatním k nastudování, protože vám přinášejí inspiraci a povzbuzení?
Jako mladý jsem vzhlížel jednak k lidem vzdělaným, jako byl můj učitel Lubomír Hanzlíček nebo mí přátelé Jan Libiger či Alojz Rakús, jednak k lidem výzkumně tvůrčím, jako byli Vratislav Schreiber a Jaroslav Blahoš nebo čeští psychiatři, již se po emigraci uplatnili v cizině, jako Pavel Grof nebo Jan Volavka. Coby zralejší psychiatr jsem si k tomu přibral velké vzory z různých oblastí, v mezinárodní „diplomacii“ to byl (a je) především Norman Sartorius, charismatická postava, brilantní řečník v šesti jazycích, s ohromnou schopností řídit jakýkoli mítink a improvizovat na jakékoliv téma. V metodologii a statistice to je prof. Jiří Kožený, neprávem opomíjený velikán české vědy. Pointa je, že nyní, na sklonku kariéry, to jsou především mí kolegové a žáci, jichž si nesmírně vážím a bez kterých bych ani já ani český neuropsychiatrický výzkum nebyl to, co je. A koho že bych doporučil k nastudování? Tak třeba filosofa Karla Poppera nebo klasiky etologie Konrada Lorenze a Niko Tinbergena. Sociobiologie (Richard Dawkins) je rovněž inspirativní čtení. Každopádně dobrý základ pro modernější koncepce.
Pražské Science Café nyní čeká letní přestávka, ale hned po prázdninách, 14. září 2010 od 19 hodin, se na vás znovu budeme těšit v kavárně Potrvá. Téma zářijového setkání zní Schizofrenie jako porucha zpracování informací.
Hosty budou:
- Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. (Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK)
- MUDr. Filip Španiel, Ph.D. (Psychiatrické centrum Praha)
Svoji účast můžete potvrdit na Facebooku. Přečtěte si rozhovor s Cyrilem Höschlem, který poskytl Science Café: Přál bych si, aby se konečně vyluštila záhada schizofenie. Na otázky Lukáše Soukupa odpověděl také Filip Španiel – Moderní léčba psychotických nemocí probíhá v komunitách, vysvětluje dr. Španiel, host zářijového Science Café
Anotace vystoupení prof. Höschla:
Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“).
Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných.
Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti.
V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou.
Literatura:
-
Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023
-
Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409
-
Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.
-
Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.
-
Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14.
-
Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 34.
Anotace vystoupení dr. Španiela:
Schizofrenie, řeč a gen FOXP2
Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny přesně neznáme. Na nemoc, která má zcela uniformní geografický výskyt, můžeme hledět i z evoluční perspektivy. Schizofrenie je z větší části pod genetickou kontrolou. Nemocní mají zřetelně nižší fertilitu, zanechávají méně potomků. Za normálních okolností by onemocnění s časem z populace vymizelo. Protože se tak neděje, je možné, že disponující geny poskytují zároveň i evoluční výhodu. Příspěvek přináší řadu argumentů podporujících teorii, že onemocnění může mít spojitost s evolucí řeči a rozvojem sociálního mozku. V této souvislosti přináší i výsledky českého výzkumného projektu, který nalézá souvislost mezi změnami v morfologii mozku nemocných a variantou genu FOXP2. Závažné změny v jinak vývojově velmi konzervativním FOXP2 se odehrály na samém počátku speciace Homo sapiens. Podle mnohých byla tato mutace podkladem pro důležitou proměnu struktury mozku, který se takto stal lidským a obdařeným darem řečové komunikace. Platí tedy nemocní se schizofrenií daň za to, že je náš mozek takovým jakým je?
Science Café se účastní soutěže Dobrá rada nad zlato, kterou vyhlašuje Národní vzdělávací fond ve spolupráci s British Council Česká republika, společností ProCulture / Otevřená společnost, časopisem Andragogika a internetovým portálem INOVACE.CZ. Hlasovat pro podporu Science Cafe můžete zde. Děkujeme!
V sobotu 7. srpna od 10 hodin bude Český rozhlas Leonardo vysílat záznam červnového Science Café o geneticky modifikovaných rostlinách. Vyprávění prof. Tomáše Macka a prof. Martiny Mackové můžete slyšet v rámci pořadu Víkendová univerzita. Ve zvukovém archivu ČRo můžete snadno dohledat záznamy i dalších pražských Science Café. Nevíte, jak Leonardo naladit? Přečtěte si praktické rady.
Děkujeme za spolupráci Českému rozhlasu Leonardo, zejména Josefu Kačírkovi, který Science Café natáčí, a také šéfredaktoru Luboši Veverkovi.
