Science Café se stále rozšiřuje do dalších měst České republiky, z čehož máme velkou radost. Jak Science Café přibývají, může se stát, že o některém z nich zatím není na webu samostatný článek, nicméně přehled všech plánových Science Café (téma, místo, hosté) najdete v kalendáři zde na našem webu.
Únorové pražské Science Café, které proběhne 14. února 2012 od 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6) bude určeno (nejenom) milovníkům letadel.
V Ústavu letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT v Praze se totiž rodí nekonvenční ultralehký letoun UL-39. Jde o projekt malého sportovního celokompozitového letounu s proudovým pohonem tvořeným pístovým spalovacím motorem pohánějící nízkotlaké dmychadlo uložené v proudovodu. Unikátní je nejen celosvětová novost takové koncepce v kategorii ultralehkých letadel, ale i celá řada technických a technologických řešení použitých při realizaci projektu.
Projekt představí na na vše otázky odpoví:
Vstupné je dobrovolné. Účast můžete potvrdit na Facebooku.
Jste-li příznivci Science Café a chcete-li fungování a rozvoj projektu na popularizaci vědy a celoživotního vzdělávání podpořit, staňte se naším partnerem nebo sponzorem.
Podpořit nás můžete věcným darem, který nám pomůže s provozem (uvítáme kancelářské potřeby nebo starší audiovizuální techniku jako je mikrofon, diktafon atd.), nebo jakoukoliv finanční částkou. Můžete k tomuto účelu využít náš transparentní bankovní účet u Raiffeisenbank číslo 3604436001/5500 nebo nově online platební bránu PayPal, kde lze pohodlně platit kartou nebo přímo z vašeho účtu na PayPal.
Za všechny příspěvky, které nám umožní pokračovat v projektu Science Café Czech Republic, předem děkujeme!
A jak je na tom vlastně Science Café s financemi? Science Café je neziskový projekt – tedy neděláme ho „pro peníze“. Naopak náš pražský tým pracuje na Science Café hned od počátku v roce 2008 bez nároku na honorář – připravujeme Science Café ve svém volném čase. Ačkoliv se snažíme výdaje minimalizovat a realizovat Science Café „low cost“, i tak ovšem projekt vykazuje určité náklady jako je například propagace, hosting a provoz webu, občerstvení pro naše hosty nebo účetnictví občanského sdružení Otevíráme. Rádi bychom také hostům věnovali za jejich vystoupení alespoň drobné upomínkové předměty a hlavně projekt dál rozvíjeli – například vytvářeli více výstupů ze Science Café v podobě audio-video nahrávek, a to nejen z přednášek v Praze, ale i z dalších měst.
V počátku jsme vznik občanského sdružení Otevíráme, které realizuje pražské Science Café a zaštiťuje síť Science Café Czech Republic, financovali z „vlastní kapsy“. Později jsme část vybavení nutného pro chod Science Café a také omezený počet propagačních předmětů pořídili díky podpoře partnerů a sponzorů, mezi kterými byla služba 1188, nakladatelství Beletris nebo Hlavní město Praha. V současné době hradíme nezbytné náklady a pokračujeme v projektu Science Café díky příspěvkům a podpoře od firem LukyLab a Horton International, které vlastní nebo v nich působí členové našeho týmu. Symbolickou část nákladů pokrývá také dobrovolné vstupné, které jsme v posledních měsících zavedli na pražském Science Café – a které všem návštěvníkům děkujeme.
Vaše příspěvky zaslané na náš transparentní účet č. 3604436001/5500 u Raiffeisenbank nebo prostřednictvím online platební brány PayPal využijeme na úhradu zmíněných nezbytných nákladů a rozvoj našeho projektu, který se úspěšně šíří do dalších měst v České republice. Na všechny dary a příspěvky vám rádi vystavíme doklad nebo s vámi sepíšeme smlouvu. O využití případné finanční podpory Vás budeme průběžně informovat a podrobný přehled bude samozřejmě součástí naší výroční zprávy.
A pokud nemáte v dnešní době prostor nám pomoci věcným darem nebo finančně, můžete tak učinit aspoň tím, že nám dáte vaše podněty a nápady pro Science Café prostřednictvím následujícího online dotazníku: www.surveymonkey.com/sciencecafe_web
Předem děkujeme!
Může být vyprávění o polymerech zábava? Může! V Hubu to v úterý 6. prosince dokázali Michal Babič a Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Během téměř tříhodinového interaktivního vystoupení zapojili do experimentů také publikum a několik návštěvníků-odvážlivců si tak obléklo bílý plášť a mohli si třeba vyzkoušet vyrobit nylon.
K demonstraci fungování polymerů použil Michal Babič i obyčejné špagety nebo vlnu. Hub Science Café tak jen potvrdilo, že Michal Babič patří v České republice k těm nejlepším popularizátorům vědy (připomínáme, že Michal Babič je vítězem národního kola FameLabu).
Jsme moc rádi, že jsme oba úspěšné vědce mohli na Science Café přivítat! Pokud jste na Hub Science Café nemohli dorazit, podívejte se alespoň na fotky.
Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky.
To však napravíme v úterý 13. prosince od 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6) na dalším Science Café. V příspěvku bude nastíněna většina dosud zjištěných zajímavostí o kráse a kouzlu lidské tělesné vůně a čichové komunikace u lidí. Hosty diskuse na téma „Jak si jdeme pod nos“ aneb Tělesná vůně, čich a sexualita budou Mgr. Pavlína Lenochová a Mgr. Lenka Nováková. Vstupné dobrovolné, účast můžete potvrdit na Facebooku.
Mgr. Pavlína Lenochová se zabývá čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy. V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začíná s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně.
Mgr. Lenka Nováková se zabývá se výzkumem olfaktorických schopností a preferencí u dětí předškolního věku, pohlavními a genderovými rozdíly v čichovém vnímání a možnými příčinami jejich vzniku; dále (zejména) sociálními důsledky kongenitální anosmie a v neposlední řadě vztahem čichových schopností, sexuální orientace a genderové nonkonformity.
Science Café nyní čeká tradiční prázdninová přestávka – diskusní večery s vědci se tak rozjedou opět od září. Už nyní pro vás však chystáme podzimní program, o němž vás budeme i v průběhu léta zde na webu a na Facebooku informovat. Zatím se můžete podívat na program Science Café v Brně, kde bude v září řeč o klimatických změnách, v říjnu o nanotechnologiích, v listopadu o mořských pouštích a v prosinci vystoupí v Brně prof. Václav Hořejší.
Připomínáme, že na našem webu najdete také rozhovory s předchozími hosty Science Café. Audiorozhovory, videorozhovory a slideshow fotek z našich večerů jsou k dispozici na našem kanálu na YouTube. A samozřejmě vás zveme k poslechu Víkendové univerzity ČRo Leonardo, kde jsou ke stažení zvukové záznamy pražských Science Café.
Léto si můžete užít také s tričkem Science Café! K objednání je v e-shopu artychok.com. Koupí trička navíc podpoříte přímo Science Café!
Těšíme se na vás opět v září!
V závěru léta pro vás organizátoři brněnského Science Café připravili téma s názvem Globální oteplování: jsme blízko bodů zvratu klimatického systému? Hostem diskuse bude Mgr. Alexandr Ač, Ph.D., z Centra výzkumu globální změny AV ČR.
Své otázky budete moci klást ve středu 7. září 2011 od 18:30 v prostorách Literární kavárny knihkupectví Academia na nám. Svobody.
Anotace vystoupení hosta:
Pojmy globálního oteplování a klimatické změny jsou známy asi každému. I když mezi laickou veřejností a některými vědci, zejména mimo oboru klimatologie, probíhá diskuze o příčinách globálního oteplování, klimatologové spíše diskutují, jestli je ještě možné zachránit podnebí tak, jak jej známe dnes. Stále více důkazů z minulosti, ale i současnosti naznačuje, že i malé dodatečné zvýšení koncentrace skleníkových plynů způsobí nebezpečné a nezvratné změny v podnebí Země. Stále více vědců se domnívá, že v nadcházejících desetiletích budeme muset úroveň koncentrace snížit dokonce pod současnou úroveň. Pokud se nám to nepodaří, zanecháme příštím generacím pozměněnou planetu. Tato planeta nebude natolik vhodná pro existenci komplexní civilizace, která vznikala v období neobyčejně stabilního klimatu holocénu.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
„Nanotechnologie na čtverečních kilometrech – aneb o budoucnosti fotovoltaiky“ – takové bude téma říjnového Science Café v Brně. Hostem v Literární kavárně knihkupectví Academia (nám. Svobody 13) bude RNDr. Antonín Fejfar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Večer se uskuteční tradiční první středu v měsíci, tedy 5. října od 18:30 h.
Najdete nás i na facebooku!
Anotace vystoupení hosta:
Energetická návratnost je pojmem, který dosud není předmětem zájmu široké veřejnosti. To se však změní v dohledné době s tím, jak dosavadní energetika postupně naráží na hranice neobnovitelných zdrojů energie. Naděje vkládané do obnovitelných zdrojů energie má šanci naplnit pouze využití sluneční energie. Dnes používané deskové sluneční články vracejí energie potřebnou k jejich vlastní výrobě přibližně pětinásobně. Výrobci článků usilují o co nejvyšší účinnost přeměny sluneční energie, ale dlouhodobým favoritem v soutěži jsou články v zadní části soutěžního pole – tenkovrstvé články, které za dobu své životnosti mohou vrátit vloženou energii i více než dvacetinásobně. Ve hře je více možných typů, od křemíkových vrstev přes ostatní anorganické polovodiče, ale také organické články. Kam až sahá jejich budoucnost, zjistíme teprve dalším výzkumem.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Co to jsou mořské pouště? Jak probíhá jejich výzkum? A jak se na něm podílejí čeští vědci? I tyto otázky zodpoví na listopadovém Science Café v Brně Mgr. Michal Koblížek Ph.D., z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Diskusí večer, který proběhne 2. listopadu 2011 od 18:30 h v Literární kavárně knihkupectví Academia (nám. Svobody 13), má název Výzkum oceánských pouští.
Anotace vystoupení hosta:
Rozsáhlé oblasti světového oceánu se vyznačují výrazným nedostatkem živin, především dusíku, fosforu a železa. Ty zdánlivě pusté oblasti se proto někdy nazývají oceánské pouště. Společným znakem je nízká produktivita těchto oblastí – tím se myslí množství organické hmoty, která vyroste na jednotce plochy. Jde především o subtropické oblasti hlavních oceánů – Atlantického, Tichého a Indického. Příčiny vzniku pouští na pevnině se částečně překrývají. Jedním z důvodů je rozložení hlavních klimatických pásů na naší planetě, kde v oblasti subtropů převládají stálé tlakové výše přinášející poměrně stálé klidné a horké počasí s minimem srážek. Nedostatek srážek způsobuje vznik pouští na pevninách, bezvětří a silná teplotní stratifikace potom nedostatečný přísun živin v oceánu.
Život v těchto mořských oblastech je tvořen především množstvím mikroskopických organismů – řas, sinic a bakterií. Organismy se nedostatku živin přizpůsobují různými mechanismy. Jsou obecně velmi malé, aby maximalizovaly příjem živin svým povrchem, případně upravují složení a funkci svého buněčného aparátu tak, aby vystačily s minimálním množstvím živin. V rámci mezinárodních projektů jsme měli možnost podílet se na výzkumu těchto oblastí a studovat, jak se mořské mikroorganismy dokážou přizpůsobit a přežít v extrémních podmínkách. Během setkání ukážeme, jak takový výzkum a pobyt na oceánografických lodích probíhá a pokusíme se přiblížit i hlavní výsledky našeho bádání.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Listopadové Science Café proběhne v rámci Týdne vědy a techniky.
Science Café se rozšiřuje do dalšího prostoru – od června se tak budete se Science Café nově setkávat také v pražském co-workingovém centru HUB Prague. A hned první „HUB Science Café“ 7. června přivítá opravdu špičkové hosty!
Téma večera zní:
Jak (z)mění česká fyzika počítačový svět? Nové spintronické objevy v polovodičích.
Hosty budou:
Tomáš Jungwirth je jeden z nejuznávanějších světových odborníků v oblasti tzv. Hallova jevu. Získal ocenění Akademií věd právě za projekt nových spintronických jevů, které mohou mít převratný dopad na výkon počítačů. Vít Novák je vedoucí vědecký pracovník oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Premiérové HUB Science Café se uskuteční v úterý 7. června 2011 od 19:30 h v HUB Prague (Drtinova 10, Praha 5, kousek od Anděla – mapa). Účast můžete potvrdit na Facebooku. Vstup 50 Kč.
Jeden z návštěvníků HUB Science Café také získá knihu z Nakladatelství Academia Fyzika od Tháleta k Newtonovi.
Přečtěte si o hostech:
Tisková zpráva Odboru mediální komunikace AV ČR:
Nový fyzikální princip magnetické rezonance – čeští fyzici zveřejnili další objev na stránkách Nature Nanotechnology
Relativistické chování elektronů umožňuje využití magnetické rezonance v elektronických nanosoučástkách. Tento objev je dalším z řady společných výsledků dlouholeté spolupráce vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a britských laboratoří v Cambridge a Nottinghamu. Práce byla zveřejněna 22. 5. 2011 v prestižním odborném časopise Nature Nanotechnology.
Ve fyzice představuje magnetická rezonance základní metodu pro studium nových magnetických látek. Při použití známých magnetických prvků pak může sloužit jako neocenitelný diagnostický nástroj, například v medicíně. Zmíněná vědecká práce představuje nový fyzikální princip magnetické rezonance. Pozoruhodné na něm je, že budící radiofrekvenční pole vzniká a působí přímo ve studované magnetické součástce a součástka sama zároveň slouží jako detektor vyvolaných magnetických oscilací. Obě tyto funkce jsou realizovány pomocí relativistické interakce spinu a náboje pohybujících se elektronů v součástce. Vědci ukázali, že pomocí této metody je možné provádět detailní pozorování v magneto-elektronických součástkách o rozměrech jen několika desítek nanometrů.
Podobně jako konvenční elektronika i tzv. spintronika, která využívá elektrické i magnetické chování elektronů, například v novém typu operačních pamětí, se posouvá do miniaturních rozměrů stovek nebo jen desítek nanometrů. „Rádi bychom, aby se relativistická magnetická rezonance stala běžně používaným nástrojem pro studium a využití těchto miniaturních magneto-elektronických součástek,“ připomíná praktický přínos objevu doktor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR, jehož skupina se na badatelském výzkumu podílela.
