Hostem květnového Science Café v Praze je matematik Eduard Feireisl, který v tomto roce získal na svůj výzkum grant od Evropské výzkumné rady. O tom, jak vypadá práce vědců matematiků, jsme si povídali ještě před jeho vystoupením na Science Café 14. 5. od 19:00 v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6).
Lze jednoduše přiblížit, jak vypadá práce teoretického matematika?
Zkusím to popsat na příkladu matematických modelů pro předpovídání počasí. Na začátku je modelář, což je někdo, kdo umí matematiku a dokáže popsat jevy, které se mají zkoumat, pomocí rovnic. Ty rovnice většinou vyjadřují nějaký fyzikální zákon, většinou se tomu říká zákon zachování. Modelář tedy vytvoří model, který může být velmi složitý. V případě počasí můžete mít téměř nekonečné množství faktorů, které by model na předpověď počasí mohl obsahovat. Mojí prací je pak odpovědět na otázku, jaké a jestli vůbec, má daný model řešení.
continue reading »
Zveme vás na další neformální setkání s vědou určené zejména mladým – Junior Science Café, které se uskuteční 28. 3. 2013 od 16:30 v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6).
Tématem bude tentokrát škola a vzdělávání. Můžete se těšit na vystoupení Ondřeje Šteffla a slam poetry Jakuba Folla. Přijďte a zapojte se do dikuse Česko mluví o vzdělávání!
Vzdělávání není jen škola. Ale když se začně mluvit o vzdělávání, všichni rychle skončí u školy. Proč to tak je a jak můžeme pomoci vzdělávání, které neprobíhá ve škole? Jakou roli v tom má věda a testování?
Program:
- 16:30 – 16:45 – slam poetický úvod Jakuba Folla
- 16:45 – 17:00 – představení Junior Science Café
- 17:00 – 17:30 – vystoupení Ondřeje Šteffla: „Svět vzdělává!“
- 17:30 – 18:15 – diskuse
- 18:15 – 18:30 – slam poetický závěr Jakuba Folla
Na Junior Science Café vystoupí:
Ondřej Šteffl
Ředitel společnosti Scio. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu a je kandidátem věd ze sociologie. V roce 1990 založil první soukromou školu u nás – PORG. V roce 1995 založil společnost Scio, která se zabývá hodnocením výsledků vzdělávání, její zkoušky využívá v přijímacím řízení 53 fakult veřejných vysokých škol.
Jakub Foll
Herec, básník a dvojnásobný vítěz národního kola ve slam poetry.
V Praze začalo fungovat špičkové centrum pro léčení nádorových onemocnění – Proton Therapy Center Czech (www.ptc.cz). O unikátním způsobu propojení fyziky s medicínou přijde na březnové Science Café v Praze hovořit Branislav Sepeši a Vladimír Vondráček.
Zajímá vás, kam pokročila věda a technologie v medicíně? Chcete se setkat a pohovořit se špičkovými odborníky? Přijďte 12. 3. v 19:00 do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6).
Profil hostů:
MUDr. Branislav Sepeši, radiační onkolog
Absolvoval studium na Jesseniově lékařské fakultě UK v Martině v oboru všeobecné lékařství. Pracoval na Onkologickém oddělení (později Onkologické klinice) FNsP F. D. Roosevelta Banská Bystrica, kde se po složení I. atestační a pak i specializační zkoušky v oboru radiační onkologie věnoval nádorům gastrointestinálního traktu a nádorům dětského věku. Coby předseda občanského sdružení Fórum nezávislých názorů se věnuje problematice kvality, organizace a efektivity zdravotní péče. Na projektech bezpečnosti pacienta spolupracuje se slovenskou kanceláří Světové zdravotnické organizace. V Protonovém centru má na starosti dětský léčebný program.
Mgr. Vladimír Vondráček, vedoucí oddělení klinické fyziky
Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor teoretická fyzika. Dále působil jako fyzik na Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, kde založil Oddělení lékařské fyziky. Po založení Radiofyzikálního oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce v roce 2006 se stal jeho vedoucím. Je členem výboru SROBF a ČLS JEP, podílí se na výuce radiologických fyziků v rámci Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví, spolupracuje s Fakultou jadernou a fyzikálně-inženýrskou ČVUT na vzdělávání radiologických fyziků. Podílel se na společných výzkumných projektech se Spojeným ústavem jaderného výzkumu v ruské Dubně a na dalších výzkumných aktivitách ve spolupráci s Oddělením dozimetrie záření České akademie věd. Protonové centrum podle Vladimíra „nabízí možnost pracovat na špičkovém zařízení pro onkologickou léčbu a spolu s ním i možnost profesionálního růstu.“
Plodnost klesá. Nejen u obyvatel této planety, ale dokonce i u živočichů žijících ve volné přírodě. Vyhyneme? Jaké jsou příčiny? A co se dá proti tomu dělat? Nahlédneme pod pokličky pomyslných hrnců, v kterých se vaří hormonální koktejl tzv. endokrinních disruptorů, v němž dnes žijeme. Navštívíme přední frontu boje s lidskou neplodností – laboratoř asistované reprodukce, kde jsou počaty „děti ze zkumavky“.
Hosté:
- prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. – VÚŽV v.v.i., ČZU Praha RNDr.
- Renata Hüttelová, PhD. – IVF CUBE
Před třemi čtvrtěmi století vyšla ve čtyřech vydáních znamenitá kniha astronoma Dr. Huberta Slouky nazvaná „Pohledy do nebe“. Knihu doprovázela série hlubotiskových černobílých snímků oblohy, pořízených tehdy nejvýkonnějšími čočkovými i zrcadlovými dalekohledy ve viditelném světle. Dnes lze posluchačům nabídnout výběr z jedinečných barevných snímků blízkého i velmi vzdáleného vesmíru, pořízených nejenom obřími teleskopy na Zemi, ale též umělými družicemi a kosmickými sondami, protože v mezidobí se astronomům podařilo otevřít všechna pozorovací okna vesmíru dokořán.
Hostem lednového Science Café v Praze byl astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc., jeden z nejznámějších českých popularizátorů vědy. Přednáška nazvaná Pohledy do nebe se uskutečnila v úterý 8. ledna 2013 od 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6).
Kde a kdy dojde k dalšímu silnému zemětřesení?
V Kalifornii, v Turecku, nebo opět v Indonésii či Japonsku? Někde jinde? Bude následující silné zemětřesení ničivé?
Zemětřesení je geologický proces, během něhož dochází k velmi rychlému vzájemnému posunutí sousedních horninových bloků podél zlomu, který horninové bloky odděluje. Čím větší je takový zlom (resp. jeho plocha) a čím větší je posun horninových bloků podél tohoto zlomu, tím silnější výsledné zemětřesení je. Dosud ale není jasné, co způsobuje, že někdy se posunutí horninových bloků podél zlomu brzy zastaví a výsledné zemětřesení je slabé, zatímco jindy dosáhne až několika desítek metrů s katastrofálními následky pro společnost. Odhad budoucího chování zlomů dále komplikuje jejich obvykle složitá vnitřní stavba a geologická historie. Složitost tohoto problému dobře dokládá vývoj zemětřesné činnosti na zlomu San Andreas v Kalifornii a na Anatolském zlomu v severním Turecku, které jsou považovány za bezprostřední vážnou hrozbu pro tamní obyvatelstvo. Prezentace přinese údaje, které sice potvrzují, že obavy jsou oprávněné, avšak odhadnout čas a přesné místo příštích zemětřesení neumožňují.
Záznam Science Café, jehož hostem byl RNDr. Aleš Špičák, CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, úterý 11. prosince, kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6
Slovo záření vyvolává v lidech skoro automaticky představu jaderných zbraní, reaktorů v jaderných elektrárnách, radioaktivního odpadu a následně představu neurčitého počtu vyvolaných rakovin. Jestliže lidé o záření vůbec přemýšlejí, pak v naprosté většině případů spíše s obavami než se snahou tomuto jevu a jeho přínosům a rizikům objektivně porozumět.
Za pouhé jedno století se lidé naučili jaderné technologie široce zkoumat a využívat. Dnes bychom se bez těchto znalostí stěží obešli. Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším výsledkem jejích využití je opravdu odhalení možnosti získávat obrovskou energii ukrytou v jádře atomu. Méně už se ale mluví o tom, že ještě větší přínos přineslo používání radiační a jaderné techniky v medicíně, průmyslu, zemědělství a dalších oborech.
Záznam jubilejního Science Café, jehož hostem byla Ing. Dana Drábová, Ph.D.
úterý 13. listopadu od 19 h, kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6
