V závěru léta pro vás organizátoři brněnského Science Café připravili téma s názvem Globální oteplování: jsme blízko bodů zvratu klimatického systému? Hostem diskuse bude Mgr. Alexandr Ač, Ph.D., z Centra výzkumu globální změny AV ČR.
Své otázky budete moci klást ve středu 7. září 2011 od 18:30 v prostorách Literární kavárny knihkupectví Academia na nám. Svobody.
Anotace vystoupení hosta:
Pojmy globálního oteplování a klimatické změny jsou známy asi každému. I když mezi laickou veřejností a některými vědci, zejména mimo oboru klimatologie, probíhá diskuze o příčinách globálního oteplování, klimatologové spíše diskutují, jestli je ještě možné zachránit podnebí tak, jak jej známe dnes. Stále více důkazů z minulosti, ale i současnosti naznačuje, že i malé dodatečné zvýšení koncentrace skleníkových plynů způsobí nebezpečné a nezvratné změny v podnebí Země. Stále více vědců se domnívá, že v nadcházejících desetiletích budeme muset úroveň koncentrace snížit dokonce pod současnou úroveň. Pokud se nám to nepodaří, zanecháme příštím generacím pozměněnou planetu. Tato planeta nebude natolik vhodná pro existenci komplexní civilizace, která vznikala v období neobyčejně stabilního klimatu holocénu.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
„Nanotechnologie na čtverečních kilometrech – aneb o budoucnosti fotovoltaiky“ – takové bude téma říjnového Science Café v Brně. Hostem v Literární kavárně knihkupectví Academia (nám. Svobody 13) bude RNDr. Antonín Fejfar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Večer se uskuteční tradiční první středu v měsíci, tedy 5. října od 18:30 h.
Najdete nás i na facebooku!
Anotace vystoupení hosta:
Energetická návratnost je pojmem, který dosud není předmětem zájmu široké veřejnosti. To se však změní v dohledné době s tím, jak dosavadní energetika postupně naráží na hranice neobnovitelných zdrojů energie. Naděje vkládané do obnovitelných zdrojů energie má šanci naplnit pouze využití sluneční energie. Dnes používané deskové sluneční články vracejí energie potřebnou k jejich vlastní výrobě přibližně pětinásobně. Výrobci článků usilují o co nejvyšší účinnost přeměny sluneční energie, ale dlouhodobým favoritem v soutěži jsou články v zadní části soutěžního pole – tenkovrstvé články, které za dobu své životnosti mohou vrátit vloženou energii i více než dvacetinásobně. Ve hře je více možných typů, od křemíkových vrstev přes ostatní anorganické polovodiče, ale také organické články. Kam až sahá jejich budoucnost, zjistíme teprve dalším výzkumem.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Co to jsou mořské pouště? Jak probíhá jejich výzkum? A jak se na něm podílejí čeští vědci? I tyto otázky zodpoví na listopadovém Science Café v Brně Mgr. Michal Koblížek Ph.D., z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Diskusí večer, který proběhne 2. listopadu 2011 od 18:30 h v Literární kavárně knihkupectví Academia (nám. Svobody 13), má název Výzkum oceánských pouští.
Anotace vystoupení hosta:
Rozsáhlé oblasti světového oceánu se vyznačují výrazným nedostatkem živin, především dusíku, fosforu a železa. Ty zdánlivě pusté oblasti se proto někdy nazývají oceánské pouště. Společným znakem je nízká produktivita těchto oblastí – tím se myslí množství organické hmoty, která vyroste na jednotce plochy. Jde především o subtropické oblasti hlavních oceánů – Atlantického, Tichého a Indického. Příčiny vzniku pouští na pevnině se částečně překrývají. Jedním z důvodů je rozložení hlavních klimatických pásů na naší planetě, kde v oblasti subtropů převládají stálé tlakové výše přinášející poměrně stálé klidné a horké počasí s minimem srážek. Nedostatek srážek způsobuje vznik pouští na pevninách, bezvětří a silná teplotní stratifikace potom nedostatečný přísun živin v oceánu.
Život v těchto mořských oblastech je tvořen především množstvím mikroskopických organismů – řas, sinic a bakterií. Organismy se nedostatku živin přizpůsobují různými mechanismy. Jsou obecně velmi malé, aby maximalizovaly příjem živin svým povrchem, případně upravují složení a funkci svého buněčného aparátu tak, aby vystačily s minimálním množstvím živin. V rámci mezinárodních projektů jsme měli možnost podílet se na výzkumu těchto oblastí a studovat, jak se mořské mikroorganismy dokážou přizpůsobit a přežít v extrémních podmínkách. Během setkání ukážeme, jak takový výzkum a pobyt na oceánografických lodích probíhá a pokusíme se přiblížit i hlavní výsledky našeho bádání.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Listopadové Science Café proběhne v rámci Týdne vědy a techniky.
Červnové brněnské Science Café má název „Jedlé vakcíny z rostlin: dočkáme se někdy?“. O svém výzkumu bude hovořit Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Diskusní večer proběhne jako vždy první středu v měsíci, tj. 1. června 2011 od 18:30 h v Literární kavárně knihkupectví Academia na nám. Svobody.
Anotace vystoupení hosta:
S rozvojem moderní medicíny a biotechnologií objevujeme stále nové bílkoviny, jejichž použití má význam pro prevenci nebo léčbu mnohých, často i těch nejvážnějších onemocnění. Úžasné možnosti, které nám v tomto směru moderní věda nabízí, jsou však omezovány mnoha faktory. Jedním z těchto omezení jsou astronomické náklady spojené s výrobou čistých a aktivních bílkovin pro farmaceutické účely. Již v polovině 90. let tak vznikl nápad využití rostlin pro levnou a bezpečnou produkci farmaceutických bílkovin, například vakcín, kterým se velmi rychle začalo říkat „jedlé vakcíny“. Přednáška seznámí posluchače s vývojem, kterým tento směr výzkumu prošel v posledních 15. letech, jaké musí překonávat překážky a s tím, jaké jsou šance, že se někdy opravdu setkáme s banánem jako vakcínou proti chřipce.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. promovala roku 1961 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde studovala biochemii. Vědecké činnosti se věnovala na Akademii věd ČR, kde se dostala ke studiu biorytmů. Mezi lety 2001-2005 byla předsedkyní Akademie věd. Pro Science Café Brno přednášela na začátku května v literární kavárně knihkupectví Akademia, pokud jste se na její přednášku nemohli dostavit, přečtěte si alespoň rozhovor. Otázky kladla Kristýna Kounková. Fotogalerii z přednášky a diskuze najdete zde.
Jak jste se po studiu biochemie dostala k výzkumu biorytmů?
Po promoci jsem začala pracovat v oddělení vývoje ve Fyziologickém ústavu Akademie věd a studovala jsem vývoj tvorby močoviny v játrech potkanů po narození. Po nějaké době mě vedoucí tohoto oddělení profesor Křeček upozornil na zajímavou práci o tom, že šišinka, malý orgán s vnitřní sekrecí uložený v mozku, může být ovlivněn světlem. Začalo mě to zajímat, protože jsem tehdy pracovala s malými potkánky, kteří otevírají oči až dva týdny po narození. Chtěla jsem vědět, zda otevření očí nějak šišinku ovlivní. Tenkrát už se vědělo, že tento orgán produkuje hormon melatonin. A já jsem objevila, že když i jen na pár minut v noci osvětlíme dospělého potkana, hladina serotoninu, z něhož se melatonin v šišince tvoří, okamžitě prudce stoupne. Tak rychlá změna biologicky aktivní látky byla zcela neobvyklá. Začala jsem pátrat po příčině a postupně jsem zjistila, že náhlým, byť i krátkým osvětlením zvířete v noci jsem nastavila jeho biologické hodiny do doby, kdy se melatonin ještě netvoří a tudíž hladina serotoninu je vysoká .
Co všechno lze ovlivnit tím, že člověk bude naslouchat svým biologickým hodinám?
Opravdu velmi mnoho. Člověk se musí chovat podle toho, v jakém vnitřním čase se právě nachází. Proto je tak důležitá pravidelnost života a aby všechno, co děláme, jsme dělali v době, kdy je na to tělo připraveno. Děláme-li to v jiné době, je to pro organismus velký stres. A ten je škodlivý.
Je možné takto upravit třeba i váhu?
Zřejmě ano. Ukazuje se, že obezita v populaci vzrůstá souběžně s tím, jak se snižuje délka spánku. Jde o zjištění ze Spojených států, kde za posledních třicet let klesla průměrná doba spánku o hodinu až hodinu a půl a souběžně narostla obezita. Ta je samozřejmě dána nejen délkou spánku, ale i celkovým životním stylem. Po krátké době spánku se ale člověk probouzí s vysokou hladinou hormonu ghrelinu, který říká organismu, že máme hlad a naopak s nízkou hladinou hormonu leptinu, který nás informuje, že jsme syti.
Do jaké míry jsou biologické hodiny individuální?
Základní je to všeobecně známé rozdělení na „sovy“ a „skřivánky“, které je pravděpodobně dáno geneticky. Od toho se odvíjí, že někdo opravdu potřebuje usínat brzy, a také dříve vstává, a někdo naopak. Valná většina lidí jsou právě sovy.
Je podstatnější v kolik hodin jde člověk spát nebo kolik hodin spí celkem?
Nejpodstatnější je, v kolik hodin ráno vstává a aby to bylo vždy ve stejnou dobu. Když budete vstávat každý den ve stejnou hodinu, začnete se budit sama. Důležité také je, aby šel člověk spát opravdu na dostatečně dlouho. A lepší je usínat vždy před půlnocí, protože tehdy je spánek nejtvrdší.
Pokud někdo přes týden pravidelně spí krátkou dobu, může to o víkendu napravit delším spánkem?
Úplně se to dospat nedá. Samozřejmě přes týden vzniká něco, co nazýváme spánkový dluh, který částečně můžeme takto dohnat, ale ne úplně. Spíš by se lidé měli snažit pravidelně spát alespoň těch 6 nebo 6–8 hodin.
Hlídáte si vy sama nějak svůj denní režim?
Snažím se chodit spát vždy ve stejnou dobu a zrovna tak pravidelně vstávat. Ale v době, kdy jsem měla nejvíce pokusů, které běžely celých 24 nebo někdy i 2krát či 3krát 24 hodin, jsem strávila mnoho a mnoho nocí v ústavu. Měla jsem pravidlo, že když bylo mezi experimenty třeba i 20 minut volno, okamžitě jsem zalehla do spacáku se dvěma budíky u hlavy a usnula. Nikdy jsem to ale nedospávala přes den, snažila jsem se maximálně dodržovat, kdy je den a kdy noc.
Hostem dalšího Science Café v Brně, které probíhá pravidelně první středu v měsíci v Literární kavárně knihkupectví Academia na nám. Svobody, bude Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., z Archeologického ústavu AV ČR. Přednáška s následnou diskusí má název Historické myšlení, ekologie a konec novověku.
Debatní večer se uskuteční 6. dubna 2011 od 18:30 h. Účast můžete potvrdit také na Facebooku.
Anotace vystoupení:
V průběhu 19. století se věda otevřela historickému rozměru skutečnosti. Mělo to závažné důsledky pro celou společnost a v dějinách myšlení to znamenalo definitivní konec klasické fáze novověku. O tom se alespoň pokusím posluchače přesvědčit. Známý je případ vzniku a dalšího vývoje evoluční biologie, který zmíním, i když pouze okrajově. Podrobněji se budu věnovat tomu, jak vzniklo globální ekologické vědomí.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Květnové Science Café v Brně přivítá vzácného hosta, kterým bude bývalá předsedkyně Akademie věd, prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Téma jejího vystoupí zní – Náš vnitřní čas a jak s ním žít v souladu.
Přednášku prof. Illnerové si můžete vyslechnout a svůj dotaz položit ve středu 4. května 2011 od 18:30 h v prostorách Literární kavárny knihkupectví Academia, nám. Svobody 13.
Anotace vystoupení hosta:
Všichni máme v sobě biologické hodiny, které nám odměřují náš vnitřní čas a určují denní program. Pro zdravý život je důležité, abychom vykonávali činnosti v souladu s tímto vnitřním časem, kdy je na ně organismus připraven. Přednáška objasní podstatu časového systému, spojitost jeho poruch s různými onemocněními a také jak správně žít, aby k jeho poruchám nedocházelo.
Na organizaci Science Café Brno se podílí Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Každou první středu v měsíci pokračuje také Science Café v Brně. Na březnovém setkání vystoupí RNDr. Jiří Chudoba, Ph.D., z Fyzikálního ústavu AV ČR. Téma večera zní: Andělé a démoni – fikce a skutečnost o CERN.
Diskusní večer, kde může kdokoliv položit otázku, proběhne 2. března 2011 od 18:30 h v prostorách Literární kavárny knihkupectví Academia na nám. Svobody 13.
Anotace vystoupení:
Výzkumná organizace CERN pronikla v poslední době do povědomí naší veřejnosti hlavně díky dvěma událostem. První byla kniha Andělé a Démoni od autora bestselerů Dana Browna, která byla v roce 2009 úspěšně zfilmována. Trvalejší význam má spuštění urychlovače LHC a první výsledky ze srážek částic při rekordních energiích. V přednášce se zaměřím na některé unikátní projekty, které v CERN vznikly, a přiblížím i běžnou pracovní atmosféru v této prestižní instituci.
Na organizaci Science Café Brno se podílí Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
V novém roce pokračuje také brněnské Science Café, které bude tentokrát hostit Literární kavárna knihkupectví Academia na náměstí Svobody 13. Ve středu 2. února od 18:30 hodin se zde můžete setkat s doc. RNDr. Josefem Lazarem, CSc., z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který bude hovořit o laserech a měření světlem. Účast na Science Café můžete potvrdit také v události na Facebooku.
S aktivitami Ústavu přístrojové techniky se můžete blíže seznámit na těchto popularizačních stránkách.
Science Café v Brně organizuje Craig F. Wilson.
Podzimní program brněnského Science Café uzavře ve středu 1. prosince 2010 téma Exoplanety a černé díry. Přednášejícím bude Matúš Kocka, ktery pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR.
Diskusní večer proběhne v Klubu cestovatelů (Veleslavínova 14, Brno) od 18:30 hodin. Vstupné je 40 Kč, v ceně je konzumace arabského čaje.
Science Café v Brně organizuje Craig Wilson (craig@sciencecafe.cz).
