Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Poslechněte si přednášku Pavla Bakuleho, který kvůli tomuto výzkumnému projektu odešel z Rutherford Appleton Laboratory a vrátil se do České republiky. Dozvíte se, jak lasery fungují, k čemu slouží a co nám přinese fakt, že jedno z nejmodernějších laserových center na světě bude kousek od Prahy. Co se tam vlastně bude zkoumat? A nebude to nebezpečné?
Pavel Bakule dříve pracoval ve špičkovém britském vědeckém pracovišti Rutherford Appleton Laboratory, v Meson Science Laboratory v Japonsku nebo v Clarendon Laboratory v Oxfordu. Stavěl a obsluhoval zde unikátní experimentální laserová zařízení využitelná i pro vědce z jiných oborů než je laserová fyzika (chemie, medicína…).
Přijďte si popovídat naposledy před letní přestávkou ve středu 6. června v 18:30. Čekáme vás tradičně v kavárně knihkupectví Academia na Náměstí Svoboby, vstup volný.
Současný rozvoj techniky a technologií, zejména v oblasti biomedicíny vede k tomu, že vývoj člověka už nemusí nutně znamenat pouze evoluční změny. Evoluci je možné podpořit nástroji technického pokroku a modifikovat tak některé dosavadní danosti lidské podstaty. Některé z těchto modifikací, takzvaný enhancement, jsou již dnes možné, další zůstávají prozatím pouze v teoretické rovině. Nyní nastává okamžik k úvahám o tom, co a jak chceme na člověku změnit či vylepšit. A máme to vůbec dělat? Máme na to právo? Co by to mohlo znamenat? Bude tento „člověk 2.0„ stále ještě člověkem?
Přijďte diskutovat na toto téma s naším dalším hostem, kterým je Doc. Mgr. Josef Kuře, Dr.phil. z Ústavu lékařské etiky LF Masarykovy univerzity do Literární kavárny knihkupectví Academia (nám. Svobody 13) ve středu 2. května 2012.
Začínáme v 18:30 h, vstup volný. Svou účast můžete potvrdit také na facebooku.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR.
Současné techniky čtení dědičné informace umožňují srovnávat tuto informaci jednotlivých lidí a také mezi lidmi a ostatními organizmy. Máme mnoho společného dokonce i s bakteriemi. Srovnáním dědičné informace člověka a našich nejbližších příbuzných, tedy lidoopů, a zejména našeho doslova bratrance – šimpanze, se postupně na molekulární úrovni objasňují základní evoluční kroky, které vedly ke vzniku druhu Homo sapiens.
O struktuře a evoluci lidského genomu povypráví návštěvníkům brněnského Science Café profesor Václav Pačes a to již ve středu 4. dubna.
Přijďte tradičně do kavárny Evropa v knihkupectví Academia na náměstí Svobody, začínáme v 18:30 hod.
Popravdě nijak. Ale co se vám vybaví při slově meteorologie? Vidíte obrovskou sklenici s žebříčkem a na něm zelenou žabku? Nebo mapku České republiky se sluníčkem a mráčky, kterou komentuje pohledná hlasatelka? A ještě něco? Ve skutečnosti tato věda zahrnuje daleko více odvětví. Klasické zprávy v médiích prezentují výstupy takzvané občanské meteorologie. Dalšími činnostmi jsou třeba matematické modelování předpovědí, aerologie, biometeorologie, agrometeorologie, hydrologie a další. V brněnském Science Café se tentokrát podíváme na leteckou meteorologii. Ta se úzce zaměřuje na zajištění leteckého provozu pozorováním počasí na letištích, předpovědí podmínek pro tratě letu a v neposlední řade i výstražnou službou na nebezpečné meteorologické jevy.
Přijďte ve středu 7. března 2012 v 18.30 do literární kavárny Evropa v knihkupectví Academia na náměstí Svobody a diskutujte s našimi hosty. Těmi budou doktor Jacek Kerum a doktorka Zuzana Chládová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
V závěru léta pro vás organizátoři brněnského Science Café připravili téma s názvem Globální oteplování: jsme blízko bodů zvratu klimatického systému? Hostem diskuse bude Mgr. Alexandr Ač, Ph.D., z Centra výzkumu globální změny AV ČR.
Své otázky budete moci klást ve středu 7. září 2011 od 18:30 v prostorách Literární kavárny knihkupectví Academia na nám. Svobody.
Anotace vystoupení hosta:
Pojmy globálního oteplování a klimatické změny jsou známy asi každému. I když mezi laickou veřejností a některými vědci, zejména mimo oboru klimatologie, probíhá diskuze o příčinách globálního oteplování, klimatologové spíše diskutují, jestli je ještě možné zachránit podnebí tak, jak jej známe dnes. Stále více důkazů z minulosti, ale i současnosti naznačuje, že i malé dodatečné zvýšení koncentrace skleníkových plynů způsobí nebezpečné a nezvratné změny v podnebí Země. Stále více vědců se domnívá, že v nadcházejících desetiletích budeme muset úroveň koncentrace snížit dokonce pod současnou úroveň. Pokud se nám to nepodaří, zanecháme příštím generacím pozměněnou planetu. Tato planeta nebude natolik vhodná pro existenci komplexní civilizace, která vznikala v období neobyčejně stabilního klimatu holocénu.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
„Nanotechnologie na čtverečních kilometrech – aneb o budoucnosti fotovoltaiky“ – takové bude téma říjnového Science Café v Brně. Hostem v Literární kavárně knihkupectví Academia (nám. Svobody 13) bude RNDr. Antonín Fejfar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Večer se uskuteční tradiční první středu v měsíci, tedy 5. října od 18:30 h.
Najdete nás i na facebooku!
Anotace vystoupení hosta:
Energetická návratnost je pojmem, který dosud není předmětem zájmu široké veřejnosti. To se však změní v dohledné době s tím, jak dosavadní energetika postupně naráží na hranice neobnovitelných zdrojů energie. Naděje vkládané do obnovitelných zdrojů energie má šanci naplnit pouze využití sluneční energie. Dnes používané deskové sluneční články vracejí energie potřebnou k jejich vlastní výrobě přibližně pětinásobně. Výrobci článků usilují o co nejvyšší účinnost přeměny sluneční energie, ale dlouhodobým favoritem v soutěži jsou články v zadní části soutěžního pole – tenkovrstvé články, které za dobu své životnosti mohou vrátit vloženou energii i více než dvacetinásobně. Ve hře je více možných typů, od křemíkových vrstev přes ostatní anorganické polovodiče, ale také organické články. Kam až sahá jejich budoucnost, zjistíme teprve dalším výzkumem.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Co to jsou mořské pouště? Jak probíhá jejich výzkum? A jak se na něm podílejí čeští vědci? I tyto otázky zodpoví na listopadovém Science Café v Brně Mgr. Michal Koblížek Ph.D., z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Diskusí večer, který proběhne 2. listopadu 2011 od 18:30 h v Literární kavárně knihkupectví Academia (nám. Svobody 13), má název Výzkum oceánských pouští.
Anotace vystoupení hosta:
Rozsáhlé oblasti světového oceánu se vyznačují výrazným nedostatkem živin, především dusíku, fosforu a železa. Ty zdánlivě pusté oblasti se proto někdy nazývají oceánské pouště. Společným znakem je nízká produktivita těchto oblastí – tím se myslí množství organické hmoty, která vyroste na jednotce plochy. Jde především o subtropické oblasti hlavních oceánů – Atlantického, Tichého a Indického. Příčiny vzniku pouští na pevnině se částečně překrývají. Jedním z důvodů je rozložení hlavních klimatických pásů na naší planetě, kde v oblasti subtropů převládají stálé tlakové výše přinášející poměrně stálé klidné a horké počasí s minimem srážek. Nedostatek srážek způsobuje vznik pouští na pevninách, bezvětří a silná teplotní stratifikace potom nedostatečný přísun živin v oceánu.
Život v těchto mořských oblastech je tvořen především množstvím mikroskopických organismů – řas, sinic a bakterií. Organismy se nedostatku živin přizpůsobují různými mechanismy. Jsou obecně velmi malé, aby maximalizovaly příjem živin svým povrchem, případně upravují složení a funkci svého buněčného aparátu tak, aby vystačily s minimálním množstvím živin. V rámci mezinárodních projektů jsme měli možnost podílet se na výzkumu těchto oblastí a studovat, jak se mořské mikroorganismy dokážou přizpůsobit a přežít v extrémních podmínkách. Během setkání ukážeme, jak takový výzkum a pobyt na oceánografických lodích probíhá a pokusíme se přiblížit i hlavní výsledky našeho bádání.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Listopadové Science Café proběhne v rámci Týdne vědy a techniky.
Červnové brněnské Science Café má název „Jedlé vakcíny z rostlin: dočkáme se někdy?“. O svém výzkumu bude hovořit Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Diskusní večer proběhne jako vždy první středu v měsíci, tj. 1. června 2011 od 18:30 h v Literární kavárně knihkupectví Academia na nám. Svobody.
Anotace vystoupení hosta:
S rozvojem moderní medicíny a biotechnologií objevujeme stále nové bílkoviny, jejichž použití má význam pro prevenci nebo léčbu mnohých, často i těch nejvážnějších onemocnění. Úžasné možnosti, které nám v tomto směru moderní věda nabízí, jsou však omezovány mnoha faktory. Jedním z těchto omezení jsou astronomické náklady spojené s výrobou čistých a aktivních bílkovin pro farmaceutické účely. Již v polovině 90. let tak vznikl nápad využití rostlin pro levnou a bezpečnou produkci farmaceutických bílkovin, například vakcín, kterým se velmi rychle začalo říkat „jedlé vakcíny“. Přednáška seznámí posluchače s vývojem, kterým tento směr výzkumu prošel v posledních 15. letech, jaké musí překonávat překážky a s tím, jaké jsou šance, že se někdy opravdu setkáme s banánem jako vakcínou proti chřipce.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. promovala roku 1961 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde studovala biochemii. Vědecké činnosti se věnovala na Akademii věd ČR, kde se dostala ke studiu biorytmů. Mezi lety 2001-2005 byla předsedkyní Akademie věd. Pro Science Café Brno přednášela na začátku května v literární kavárně knihkupectví Akademia, pokud jste se na její přednášku nemohli dostavit, přečtěte si alespoň rozhovor. Otázky kladla Kristýna Kounková. Fotogalerii z přednášky a diskuze najdete zde.
Jak jste se po studiu biochemie dostala k výzkumu biorytmů?
Po promoci jsem začala pracovat v oddělení vývoje ve Fyziologickém ústavu Akademie věd a studovala jsem vývoj tvorby močoviny v játrech potkanů po narození. Po nějaké době mě vedoucí tohoto oddělení profesor Křeček upozornil na zajímavou práci o tom, že šišinka, malý orgán s vnitřní sekrecí uložený v mozku, může být ovlivněn světlem. Začalo mě to zajímat, protože jsem tehdy pracovala s malými potkánky, kteří otevírají oči až dva týdny po narození. Chtěla jsem vědět, zda otevření očí nějak šišinku ovlivní. Tenkrát už se vědělo, že tento orgán produkuje hormon melatonin. A já jsem objevila, že když i jen na pár minut v noci osvětlíme dospělého potkana, hladina serotoninu, z něhož se melatonin v šišince tvoří, okamžitě prudce stoupne. Tak rychlá změna biologicky aktivní látky byla zcela neobvyklá. Začala jsem pátrat po příčině a postupně jsem zjistila, že náhlým, byť i krátkým osvětlením zvířete v noci jsem nastavila jeho biologické hodiny do doby, kdy se melatonin ještě netvoří a tudíž hladina serotoninu je vysoká .
Co všechno lze ovlivnit tím, že člověk bude naslouchat svým biologickým hodinám?
Opravdu velmi mnoho. Člověk se musí chovat podle toho, v jakém vnitřním čase se právě nachází. Proto je tak důležitá pravidelnost života a aby všechno, co děláme, jsme dělali v době, kdy je na to tělo připraveno. Děláme-li to v jiné době, je to pro organismus velký stres. A ten je škodlivý.
Je možné takto upravit třeba i váhu?
Zřejmě ano. Ukazuje se, že obezita v populaci vzrůstá souběžně s tím, jak se snižuje délka spánku. Jde o zjištění ze Spojených států, kde za posledních třicet let klesla průměrná doba spánku o hodinu až hodinu a půl a souběžně narostla obezita. Ta je samozřejmě dána nejen délkou spánku, ale i celkovým životním stylem. Po krátké době spánku se ale člověk probouzí s vysokou hladinou hormonu ghrelinu, který říká organismu, že máme hlad a naopak s nízkou hladinou hormonu leptinu, který nás informuje, že jsme syti.
Do jaké míry jsou biologické hodiny individuální?
Základní je to všeobecně známé rozdělení na „sovy“ a „skřivánky“, které je pravděpodobně dáno geneticky. Od toho se odvíjí, že někdo opravdu potřebuje usínat brzy, a také dříve vstává, a někdo naopak. Valná většina lidí jsou právě sovy.
Je podstatnější v kolik hodin jde člověk spát nebo kolik hodin spí celkem?
Nejpodstatnější je, v kolik hodin ráno vstává a aby to bylo vždy ve stejnou dobu. Když budete vstávat každý den ve stejnou hodinu, začnete se budit sama. Důležité také je, aby šel člověk spát opravdu na dostatečně dlouho. A lepší je usínat vždy před půlnocí, protože tehdy je spánek nejtvrdší.
Pokud někdo přes týden pravidelně spí krátkou dobu, může to o víkendu napravit delším spánkem?
Úplně se to dospat nedá. Samozřejmě přes týden vzniká něco, co nazýváme spánkový dluh, který částečně můžeme takto dohnat, ale ne úplně. Spíš by se lidé měli snažit pravidelně spát alespoň těch 6 nebo 6–8 hodin.
Hlídáte si vy sama nějak svůj denní režim?
Snažím se chodit spát vždy ve stejnou dobu a zrovna tak pravidelně vstávat. Ale v době, kdy jsem měla nejvíce pokusů, které běžely celých 24 nebo někdy i 2krát či 3krát 24 hodin, jsem strávila mnoho a mnoho nocí v ústavu. Měla jsem pravidlo, že když bylo mezi experimenty třeba i 20 minut volno, okamžitě jsem zalehla do spacáku se dvěma budíky u hlavy a usnula. Nikdy jsem to ale nedospávala přes den, snažila jsem se maximálně dodržovat, kdy je den a kdy noc.
Hostem dalšího Science Café v Brně, které probíhá pravidelně první středu v měsíci v Literární kavárně knihkupectví Academia na nám. Svobody, bude Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., z Archeologického ústavu AV ČR. Přednáška s následnou diskusí má název Historické myšlení, ekologie a konec novověku.
Debatní večer se uskuteční 6. dubna 2011 od 18:30 h. Účast můžete potvrdit také na Facebooku.
Anotace vystoupení:
V průběhu 19. století se věda otevřela historickému rozměru skutečnosti. Mělo to závažné důsledky pro celou společnost a v dějinách myšlení to znamenalo definitivní konec klasické fáze novověku. O tom se alespoň pokusím posluchače přesvědčit. Známý je případ vzniku a dalšího vývoje evoluční biologie, který zmíním, i když pouze okrajově. Podrobněji se budu věnovat tomu, jak vzniklo globální ekologické vědomí.
Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.
