Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na Institute of Economic Studies FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.
Pozvání přijal na říjnové HUB Science Café v Praze.
Dr.Otakar Frank se již od studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze zabývá uhlíkatými nanostrukturami. Tehdy se věnoval výskytu fullerenů v přírodě. Nyní působí jako vědecký pracovník v Oddělení elektrochemických materiálů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Vsoučasné době zkoumá zejména mechanické vlastnosti grafenu a změny jeho elektronové struktury při mechanickém namáhání. Na tomto tématu spolupracuje mimo jiné s čerstvými nositeli Nobelovy ceny za fyziku Andre Geimem a Konstantinem Novoselovem. Je autorem publikací ve významných zahraničních časopisech včetně prestižního Nature Communications. V roce 2011 obdržel prémii Otto Wichterleho a je nominován na cenu Česká hlava v kategorii Invence.
Dr. Martin Kalbáč patří k našim nejvýznamnějším mladým vědcům v oblasti fyzikální chemie.
V Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR pracuje jako vědecký pracovník od roku 2002 a zabývá se výzkumem nanomateriálů, zejména uhlíkových nanostruktur (grafen, uhlíkové nanotuby, fullereny, fullerenové peapody). Tyto materiály mají velký význam pro základní výzkum i pro celou řadu aplikací. Doktor Kalbáč na řadě příkladů demonstroval, že elektrochemické a in situ spektroelektrochemické metody poskytují klíčové informace pro objasnění jejich elektronických vlastností. Ocenění jeho vědecké práce (v roce 2004 obdržel prestižní stipendium nadace Alexandra von Humboldta; v roce 2007 Prémii Otto Wichterleho a v roce 2008 Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu) jsou dokladem jeho vysokých odborných kvalit. Doktor Kalbáč úspěšně řešil a řeší několik tuzemských a mezinárodních grantů, spolupracuje se zahraničními renomovanými pracovišti, úspěšně se podílí na vzdělávání studentů v rámci výchovných programů ústavu či ve spolupráci s univerzitními pracovišti. Rovněž se svými přednáškami, články a rozhovory v médiích zapojuje do popularizace vědy a výzkumu široké laické veřejnosti.
