Co vás přivedlo k tomu, že jste se začal zabývat právě výzkumem hmyzu?

Byl jsem sice pražský kluk, ale k přírodě jsem neměl – obrazně řečeno – nikdy daleko. Jednak v samotné Praze byly a stále ještě jsou zajímavé lokality a navíc jsem jezdil na všechny prázdniny i kratší volna do západních Čech k dědovi a babičce a tam jsem byl v přírodě denně. Zajímal jsem se o vše živé, od hmyzu po zvířata.

Chytal jsem od dvanácti let velmi intenzívně ryby (i tady jsem se dověděl o přírodě mnohé). Původně jsem chtěl být „myslivcem“, pak jsem ale při jedné cestě Prahou – to mi bylo jedenáct let – objevil v Dlážděné ulici za výlohou drobnou knížku Naši brouci od profesora Mařana, vynikajícího entomologa z Národního muzea. Začetl jsem se do ní ještě na ulici. Byl zrovna takový emotivní předvánoční čas… Knížka mne „zapálila“. Snad v minutě.

Zdá se, že „hoříte“ dodnes. Co je v současnosti předmětem vašeho výzkumu?

V loňském roce jsem odešel po téměř čtyřiceti letech z Akademie věd do důchodu, ale ponechal jsem si učení na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity – kontaktem s mladými lidmi nelze úplně zestárnout.

Vědec do důchodu může odejít pouze formálně – a tak je to i se mnou. Já si tím tak trochu uvolnil ruce pro studium problematiky, ke které jsem se nemohl z časových důvodů pořád dostat. A jsem v tom zase až „po uši“. Velmi intenzívně se zabývám studiem fosilií v jantarech. To je problematika navýsost zajímavá a dobrodružná. Vždyť některé hmyzí druhy zachované v jantaru lezly třeba ještě po dinosaurech (stáří jantaru má velké rozpětí, jde o desítky milionů let). Hledám zbytky tkání, které se zachovaly tak, že mohu jejich komponenty rozlišit v elektronovém mikroskopu.

Zrovna dnes jsem v rastrovacím elektronovém mikroskopu přišel na stopu vysvětlení jevu, kterému jsem dlouho nerozuměl. Dále rentgenuji se skupinou vědců z pražské ČVUT hmyz (a další organismy) v rámci speciálního projektu evropských zemí. Máme hodně zajímavých výsledků. Studuji vodní režim primitivních skupin členovců, kteří vyvinuli speciální adaptace (nepotřebují pít vodu ústy, absorbují ji zvláštními orgány). Zajímám se o některé druhy hmyzu ze skupiny „extrémních organismů“ se spolupracovníky od nás i z Japonska. Teď zahajuji spolupráci na detekci určitých látek v mozku hmyzu pomocí imunoelektronové mikroskopie. A mám další zajímavé problematiky…

To je ohromný záběr. A k tomu stále rozvíjíte aplikace digitální fotografie. Jak vlastně fotografování souvisí s vaším oborem a proč jste se jím začal zabývat?

Vědecká fotografie je dokumentární metoda zachycující moderním způsobem realitu na všech možných úrovních od organismu až po společenstva a prostředí, ve kterých žijí. Rozvoj zobrazovacích čipů a související elektroniky je ohromný a umožňuje zachycovat digitálně věci dříve nemožné nebo alespoň těžko proveditelné.

Fotografuji už od dětství, od roku 1961 (prvním fotoaparátem byl bakelitový Pionýr). Samozřejmě nejdříve zcela amatérsky (zpočátku fotoaparáty Ljubitěl a Zenit), ale na střední škole jsem už fotografii obstojně zvládal a na vysoké už byl v ní dost ponořen. Před vysokou školou jsem pracoval rok v pražské zoologické zahradě a tam jsem k fotografování přibral i filmování, tehdy ještě na slavnou „osmičku“. Ta zvířata, ke kterým jsem měl najednou tak blízko, nešla nefotografovat a nefilmovat.

Měl jsem štěstí, že do zoo chodili slavní fotografové, a tak jsem mohl třeba zpovzdálí pozorovat, jak fotografuje slovutný V. J. Staněk a další. Také tehdejší ředitel, profesor Veselovský, byl vášnivým fotografem zvěře. Během studií a potom především v Entomologickém ústavu Akademie věd, mé domovské instituci, jsem fotografii zcela propadl – jak amatérské (dokumentoval jsem třeba podrobně svoje cesty „s vědou po světě“), tak profesionální (fotografoval jsem vědecké experimenty, hmyz a další organismy v mikroskopech, především elektronových). Později přibyla výuka fotografie – od roku 1993 vedu kurzy fotografických technik pro biology.

Fotografie se postupně stala nedílnou součástí mého života. Čítával jsem různé knihy slavných fotografů našich i zahraničních a pomalu ve mně rostla touha objevit nějakou speciální fotografickou techniku, především její vědeckou aplikaci. Někdy jsem míval pocit, že jsem na dobré cestě, ale pak se ukázalo, že touto cestou šel přede mnou už někdo jiný. Klasická fotografie byla technika využívaná po tolik let, že bylo velmi, velmi obtížné přijít s něčím novým. A pak se najednou objevily zmínky o digitální fotografii.

První výsledky byly velmi skrovné a foťáčky drahé, ale začal jsem podvědomě tušit, že tady je budoucnost a možnost využití ve vědě. Zakoupil jsem v rámci mých projektů nějaké „umělohmotné“ CCD kamerky a jeden z prvních digitálních fotoaparátů, Panasonic KXL-600A (rozlišení 640 × 480 pixelů!), a začal intenzívně bádat nad tím, jak využít pomalu se rozvíjející digitální techniku ve výzkumu.

Toto úsilí pak vyústilo v založení Laboratoře digitálního zobrazování v entomologii v roce 1998. Uspořádali jsme do roku 2005 čtyři celostátní konference Digitální zobrazování v biologii a medicíně. Do vědy jsme zavedli či adaptovali různé techniky digitální fotografie (především fotografování v ultrafialovém a infračerveném světle) a publikovali do dnešní doby na šedesát vědeckých prací. V naší laboratoři jsme otestovali desítky různých digitálních fotoaparátů, kamer a jiných zařízení.

Co vás vede k tomu, že s výsledky vaší práce seznamujete širokou veřejnost?

To je dobrá otázka, na kterou není tak lehká odpověď. Já býval velmi aktivní mladý vědec, kterému bylo pro jeho milovaný obor i dvacet čtyři hodin denně málo. Často jsem dal vědě víc, než bylo pro člověka majícího rodinu zdrávo. Snažil jsem se vždy rychle zvládnout běžný praktický život (v míře nezbytně nutné), abych se zase mohl pohroužit do vědy.

V té době jsem se vyhýbal všemu, co mne „zdržovalo“, a tak jsem se nějakou popularizací vědy příliš nezabýval. Až později, ve středním věku, jsem si čím dál víc uvědomoval, jak je důležité, aby byli s výsledky vědy seznamováni i občané mající k vědě daleko. Aby měli možnost vidět, co věda přináší nám všem. Aby mohli správně posoudit, jak s jejími výsledky člověk zachází. Jak za někdy kritizované zneužívání vědy není odpovědná věda samotná, ale člověk se svým často hrdopyšným přístupem ke světu a přírodě.

Na zahraničních cestách po Evropě i Americe jsem se často setkával s problematikou popularizace vědy a jejího chápání a využívání vědeckou komunitou. Tady někde je počátek mé práce v této oblasti, která vyústila v členství v Radě pro popularizaci vědy Akademie věd a také v založení pracovní skupiny pro popularizaci vědy při Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích. Jsem rád, že mohu v tomto směru pracovat a že tak plním jakousi povinnost ke společnosti.

Jako vědec rozhodně nezapřete své zaujetí. Je něco, co vás v oboru skutečně fascinuje?

Jedna věc to opravdu je. Že se můžete nořit třeba i do dosud neprobádaných oblastí, kde záleží jenom na vás, jak dokážete vniknout do některého z mnohých tajemství přírody. Je to ta pradávná touha člověka po objevování, co sídlí kdesi hluboko možná v každém z nás. Výsledky svých výzkumů publikujete pod svým jménem. Vaše jméno je onou „dobrou“ značkou (ve správném případě) a historie vědy si vás sama zařadí na správné místo, často bez ohledu na to, co si třeba někdy myslí i vaše zrovna méně pozitivně naladěné okolí.

Věda je dobrodružství – to neříkám vůbec nic nového. Byť je založena na dlouhé, pečlivé a intenzívní práci, která vás zcela pohltí. Vědec musí na svoji práci neustále myslet, miluje ji, i se pro ni trápí. Tohle je ale na velmi dlouhé povídání…

Máme se tedy na co těšit. Jaké další zajímavé informace se při setkání s vámi dovíme?

Chtěl bych představit význam vědecké fotografie nejen jako zdroje vědecké informace, ale také jako prostředku popularizace vědy a zdroje inspirace pro výtvarné umění. Zmíním se také o významu vědecké fotografie pro výuku studentů a pro jejich kreativní práci. Na souboru obrázků z elektronových mikroskopů představím jak jejich dokumentární, tak výtvarnou stránku. A dotknu se i technik zpracování fotografického obrazu.

Naším hostem bude doc. RNDr. František Weyda, CSc. z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Volnou formou probere význam vědecké fotografie nejen jako zdroje důležité vědecké informace, ale také jako prostředku popularizace vědy obrazem a rovněž jako inspirace pro výtvarné umění.  Nebude chybět ani shrnutí současného stavu této problematiky u nás a v zahraničí nebo zamyšlení nad významem pro výuku studentů.  Na souboru fotografií z elektronových mikroskopů, které autor během přednášky promítne, představí  jejich dokumentární i výtvarnou stránku.

Přijďte poslouchat a diskutovat naposledy před  prázdninovou přestávkou.

Junior Café je určeno žákům vyšších tříd základních škol a studentům středních škol, kteří si chtějí v příjemném prostředí popovídat s vědci a zjistit, co práce vědce vlastně obnáší. Oproti klasickému Science Café je debata dynamičtější (nejedná se o přednášku) a více se týká osobnosti samotného vědce – ptáme se, co ho k vědecké práci inspirovalo, jaké byly jeho začátky apod. Setkání tak může mladé zájemce o vědu ovlivnit v jejich rozhodování o volbě dalšího studia.

Přečtěte si více informací o Junior Café.

Junior Café organizuje občanské sdružení Otevíráme.

Pavel Bakule dříve pracoval ve špičkovém britském vědeckém pracovišti Rutherford Appleton Laboratory, v Meson Science Laboratory v Japonsku nebo v Clarendon Laboratory v Oxfordu. Stavěl a obsluhoval zde unikátní experimentální laserová zařízení využitelná i pro vědce z jiných oborů než je laserová fyzika (chemie, medicína…).

Přijďte si popovídat naposledy před letní přestávkou ve středu 6. června v 18:30. Čekáme vás tradičně v kavárně knihkupectví Academia na Náměstí Svoboby, vstup volný.

Prvním hostem bude RNDr. Stanislav Mihulka, PhD., se kterým budeme pátrat po mimozemském životě. V současné době se vyskytuje široké spektrum nejrůznějších názorů: od těch, které prohlašují, že život vznikal všude tam, kde k tomu byly jen trochu přijatelné podmínky, až k takovým, že pozemský život je ve vesmíru naprosto jedinečný a neopakovatelný.

Neváhejte a buďte u zrodu dalšího Science Café! Začínáme v 19 hodin, vstupné dobrovolné.

Rádi bychom poděkovali hotelu Biograf v Písku (http://www.hotelbiograf.com/) za podporu píseckého Science Café a nabídku ubytování pro hosty, kteří se mohou těšit na příjemné ubytování v centru města.

Co se vám honí hlavou, když obrátíte pohled k temné noční obloze poseté třpytivými hvězdami? Vzpomínáte, co vám o nich říkali ve škole? A víte, že Pluto už není planeta? O tom co a jak jsme v průběhu let zjistili o historii vesmíru se dozvíte od astronoma a astrofyzika RNDr. Jiřího Grygara, CSc.  9. května 2012 v 16 a 18 hodin ve Fokus kafe (Prokopa Diviše 5, Ústí nad Labem – vedle kina Hraničáře). Vstup volný.

Průběh Science Café v Ústí nad Labem zajišťuje Přírodovědecká fakulta UJEP a magazín Planetárium, Český rozhlas Sever .

Dobrodružství matematiky. Science Café 12. 4. 2011 by sciencecafe

Kompletní archiv audio záznamů pražských Science Café od roku 2008 naleznete v iTunes v sekci podcastů nebo na profilu Science Café na SoundCloud.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá už 47. ročník Mezinárdního festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Festival propojuje akademické prostředí se světem dokumentárního filmu a prezentuje nejnovější poznatky z oblasti přírodních, humanitních i sociálně-vědních oborů prostřednictvím audiovizuální tvorby. Otevírá se tak další prostor pro setkávání veřejnosti,  filmových profesionálů, vědeckých odborníků a kreativními studenty. Organizátoři pamatují na všechny věkové kategorie, včetně školních projekcí pro nejmenší publikum, promítání s diskuzními bloky pro studenty a otevřené projekce na olomouckém Horním náměstí pro nejširší veřejnost.

Vyražte do Olomouce v termínu 17. – 22. dubna a nebudete litovat. Více informací naleznete na oficiálnách stránkách AFO

Kompletní archiv audio záznamů pražských Science Café od roku 2008 naleznete v iTunes v sekci podcastů nebo na profilu Science Café na SoundCloud.

Proč muži nezvládají dělat více věcí zároveň? Co stojí za problémy žen s prostorovou orientací (nejen) při couvání a pohledu do mapy? Jak jinak se projevuje, že „muži jsou z Marsu, kdežto ženy z Venuše“? Rozdílné hormonální vlivy a neurofyziologické faktory vedou k tomu, že ženy a muži v průměru vnímají okolní svět a život odlišně.

Další host Science Café v Hradci Králové, prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. z Fyziologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK, vám prozradí  a vysvětlí některé z odlišností obou pohlaví.  Díky hradeckému SC tak příště nebudete svým protějškem natolik zaskočeni až zareaguje jinak, než byste čekali

Nenechte si ujít další zajímavou debatu a přijďte za námi 17. dubna v 19 hodin do Kavárny U Knihomola. Vstupné dobrovolné, rezervace místa nutná zde.

• Ing. Bedřich Nečas – společnost UDI Morava
• Ing. Jiří Jedlička – Centrum dopravního výzkumu Brno (CDV je řešitelem Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v Moravskoslezském kraji)
• Ing. Martin Krejčí – Cyklokoordinátor města Ostravy, společnost DHV CR

A o čem přesně se bude mluvit? Dozvíte se třeba jak by fungovala nízkoemisní zóna v Ostravě, popřípadě dalších městech Moravskoslezského kraje, nebo  zda  a jakým způsobem je v Ostravě podporována cyklodoprava.

Těšíme se na vás ve středu 25. dubna v 18 hodin v klubu Atlantik.

Science Café v Ostravě organizuje obecně prospěšná společnost Čisté nebe.

Tímto vás srdečně zveme na další večer projektu MediCafé 1. LF, který se bude konat v úterý 10. 4. 2012 od 16 h v půvabné Literární kavárně na ulici Řetězová 10 přímo v srdci Prahy.

Naším vzácným hostem bude MUDr. Martin Vejražka, PhD., odborný asistent na Ústavu lékařské biochemie 1. LF UK, který působí i jako lékař na 1. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Tento všestranně aktivní člověk se podílí na projektu WikiSkripta od jeho samého počátku. Je také zakladatelem WikiTýmu 1. lékařské fakulty, jehož členové mají kromě vynikajících redakčních schopností i hudební nadání. Přesvědčí nás o tom Jazzoví kluci, jejichž melodie se postarají o příjemnou atmosféru.

Přijďte se dozvědět více o revolučním způsobu výuky a poznejte recept na efektivní získávání informací.

Přijďte diskutovat na toto téma s naším dalším hostem, kterým je Doc. Mgr. Josef Kuře, Dr.phil. z Ústavu lékařské etiky LF Masarykovy univerzity do Literární kavárny knihkupectví Academia (nám. Svobody 13)  ve středu 2. května 2012.

Začínáme v 18:30 h, vstup volný.  Svou účast můžete potvrdit také na facebooku.

Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR.

Ten nejlepší motiv odměníme knihou z nakladatelství Academia s názvem „Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur“ v hodnotě 700 Kč.

Vaše motivy nám prosím posílejte ve formátu jpg nebo png na e-mail info@sciencecafe.cz. Ideální rozměry profilového obrázku by měly být 850x315px.

Odkud se tyto rady ale berou? Co je na nich pravdy? Opravdu existuje nějaký vrozený smysl pro to, co považujeme za sexuálně atraktivní? A čím je to dáno? Host dalšího Science Café v Praze, prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D, na tyto otázky odpoví. Ve své práci se zaměřuje na kritéria výběru a sexuální strategie mužů a žen z hlediska evoluční biologie a evoluční psychologie.

Chcete se dozvědět, čím druhé přitahujete a proč je to právě takto? Přijďte 10. dubna 2012 v 19 hodin do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6) a konečně budete mít jasno

Informace o tomto a dalších setkáních Science Café naleznete také na facebooku.

Kámen úrazu ovšem nastává v okamžiku, kdy se dostane do konfrontace s filosofií a náboženstvím.

Proč a jaké jsou tyto pohledy na evoluční vývoj, se pokusí návštěvníkům pardubického Science Café osvětlit docent Zdeněk Kratochvíl z  Filosofické fakulty a Katedry  filosofie  a  dějin  přírodních  věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přijďte diskutovat již toto úterý 27. března 2012 v 19 hodin do Klubu 29
(ulice Sv. Anežky České), vstup volný.

Science Café Pardubice organizují Mladí pro budoucnost a Univerzita Pardubice.

O struktuře a evoluci lidského genomu povypráví návštěvníkům brněnského Science Café profesor Václav Pačes a to již ve středu 4. dubna.

Přijďte tradičně do kavárny Evropa v knihkupectví Academia na náměstí Svobody, začínáme v 18:30 hod.

Hitem posledních let jsou takzvané „bio“potraviny. Co se za téměř magickými třemi písmeny ale doopravdy skrývá? Jsou zárukou kvality?

A jak se to má v jiných zemích Evropy?

Na tyto a další otázky odpovídali Vlastimil Dohnal a Lucie Dohnalová již na hradeckém Science Café a vzhledem k zajímavosti tématu budou hosty také dubnového SC ve Veselí nad Moravou.

Přijďte v úterý 3. dubna v 18 hodin do Café Pierre. Vstup volný

Science Café ve Veselí nad Moravou probíhá díky občanskému sdružené BRELAN D´AS a kavárně Café Pierre.

Co vás čeká? Ve svých tříminutových vystoupeních se soutěžící vědci budou snažit srozumitelně a zábavně představit své vědecké bádání a vy jako publikum budete moci hlasovat a vybrat favorita do českého a mezinárodního finále. V odborné porotě soutěže zasedne Prof. Václav Pačes, Dr. Michael Londesborough a Mgr. Martina Mašková.

Podrobné informace o soutěži FameLab naleznete na webu British Council: http://www.britishcouncil.org/cz/czechrepublic-projects-famelab-2012.htm

Jak vznikají šifry v dnešní době? Co je ve skutečnosti „elektronický podpis“? Na jakém principu šifrovala legendární Enigma?  Nejen tyto taje odhalí a ukáží hosté březnového Science Café v Hradci Králové, kryptologové Pavel Vondruška a Michal Musílek.

Přijďte poslouchat, ptát se a dívat se na další Science Café  do Kavárny U Knihomola v úterý 20. března 2012 v 19 hodin. Vstupné dobrovolné, rezervace míst prostřednictvím organizátora.

Zásadní – a pro nás povzbuzující – zprávou je, že návštěvníci i hosté Science Café jako takové doporučují. V průzkumu jsme využili metodologii Net Promoter Score, která stanovuje poměrně přísný index spokojenosti; u návštěvníků jsme dosáhli hodnoty 63 %, u hostů dokonce 78 %. Návštěvníci i hosté hodnotí Science Café jako příjemný způsob popularizace vědy a líbí se jim neformálnost večera.

Dostupnost zvukových záznamů

Několik výtek, které jsme od našich návštěvníků a hostů dostali, se týkalo zejména propagace a poskytování výstupů ze Science Café. O těchto nedostatcích víme a budeme je napravovat. Již dnes jednáme s dalšími partnery, kteří by nám mohli pomoci s propagací Science Café. Zvukové záznamy z pražských Science Café jsme zpřístupnili na našem webu (http://sciencecafe.cz/archiv/), v iTunes a vytvořili jsme pro Science Café profil na SoundCloud (www.soundcloud.com/sciencecafe), kde je umístěn kompletní archiv zvukových záznamů k poslechu i ke stažení ve formátu mp3.

Chystáme se rovněž více pracovat s komunitou našich fanoušků na webu a Facebooku: budeme přinášet více informací a novinek ze světa vědy a inovací. Webové stránky Science Café jsme již například rozšířili o sekci s nabídkami práce ve vědě a výzkumu.

Návštěvníků Science Café jsme se dále ptali, jaká by měla být správná výše vstupného. 41 % návštěvníků si myslí, že výše vstupného by měla být dobrovolná, 24 % soudí, že by měla být 50 Kč. Rozhodli jsme se, že necháme na návštěvnících, aby sami ocenili naši organizaci a uvážili hodnotu, kterou jim Science Café přináší a podle toho nám dobrovolně přispěli. Budeme zároveň hledat sponzory a partnery, kteří by nás finančně nebo materiálně podpořili, abychom byli schopni v projektu dále pokračovat a zajistit vše to, po čem návštěvníci i hosté volají, tedy větší propagaci a více výstupů ze Science Café.

Proč je věda důležitá?

Velmi zajímavé odpovědi jsme získali na otázku „Proč je věda důležitá?“ – a to jak od vědců, tak od respondentů z řad návštěvníků. Průběžně budeme tyto odpovědi uveřejňovat na našem profilu na Facebooku a doufáme, že tím rozpoutáme živou diskusi o významu vědy.

Podnětnou zpětnou vazbu jsme dostali k potenciálním novým projektům. Mezi návštěvníky je zájem o projekty Citizen Science, ve kterých se dobrovolníci zapojují do vědeckých výzkumů a pomáhají profesionálním vědcům například se sběrem nebo vyhodnocováním dat. 59 % návštěvníků by mělo zájem se do takových projektů zapojit. Dále pak 60 % návštěvníků souhlasí s tím, že by bylo zajímavé vytvořit platformu pro setkávání vědců se zástupci firem.

Mezi hosty je z hlediska našich nových projektů velký zájem o Science Café zaměřené na studenty středních a základních škol – 70 % hostů by se do takového projektu zapojilo. Networking s podnikateli je zajímavý také pro 70 % respondentů z řad našich hostů.

Nemáme nyní kapacitu pustit se do realizace všech uvedených projektů, ale příznivé odpovědi jsou pro nás rozhodně povzbuzením – a alespoň jeden projekt v letošním roce chceme uskutečnit.

Děkujeme za váš názor

Do organizace Science Café jsme šli s předpokladem, že je u nás řada špičkových vědců, jejichž práce by měla být více vidět a jejichž hlas by měl častěji zaznívat. Tento předpoklad se nám potvrdil a jako organizátory Science Café nás moc těší, že se nám daří připravovat Science Café s tak zajímavými hosty.

Neděláme to ale jenom pro sebe. Snažíme se projektem Science Café přispět ke zlepšení vzdělávání a komunikace vědy v České republice a zajímá nás, zda se nám to daří a co bychom mohli udělat pro to, abychom v našem úsilí byli ještě úspěšnější. Každá konstruktivní zpětná vazba je tedy pro nás důležitá a děkujeme všem, kteří vyjádřili svůj názor. V budoucnu bychom rádi v podobné formě získávání zpětné vazby pokračovali a budeme rádi, když se do našeho výzkumu opět zapojíte.

Rádi bychom touto cestou poděkovali také společnosti LukyLab a Horton International Czech za přípravu a realizaci našeho průzkumu.

• Co můžeme říci o současné rodině a genderových vztazích uvnitř rodiny z perspektivy sociologie, která má v popisu práce problematizovat samozřejmé a odkrývat nesamozřejmé?
• Jak lze těmto tendencím, které se objevují nejen v naší společnosti, ale jsou „typické“ i pro jiné země Evropy, rozumět?
• Jak je možné je interpretovat ve světle současných sociologických šetření?
• Znamená to snad, že se zcela přežila instituce manželství? Anebo to znamená, že lidé nechtějí nebo dokonce neumějí žít v páru?

Na otázky jak a proč se transformuje současná rodina a s jakými dopady na naše individuální
životní biografie, odpoví hosté  březnového Science Café v Potrvá na základě dat ze současných sociologických výzkumů.

Uvítáme doktorku Hanu Maříkovou a doktorku Martu Vohlídalovou 13. března 2012 19 hodin v kavárně Potrvá, vstupné dobrovolné.  Účast můžete potvrdit i na facebooku

Veletrh strojírenských technologií FOR INDUSTRY 2012 představuje jedinečnou příležitost pro shlédnutí moderní výrobní techniky, progresivních technologií a inovačních trendů, které mají široké uplatnění a jsou podporou pro hospodářský rozvoj. Veletrh nabídne možnost pohovořit si s odborníky, ve vzájemných diskusích vyřešit dosud nezodpovězené otázky a s menšími riziky pak volit pro konkrétní potřeby správné technologie a zařízení.

Pokud se chystáte veletrh navštívit a chcete ušetřit, přijďte 13. 3. v 19:00 na Science Café do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6), kde budeme mít pro návštěvníky a fanoušky Science Café připraveny volné vstupenky.

Součástí veletrhu budou také doprovodné akce. Jednou z nich je FOR JOBS.  V rámci této akce budete mít šanci získat informace o aktuálních pracovních nabídkách v nejrůznějších průmyslových odvětvích.

Send me
your sounds

Podle dat z Českého statistického úřadu se zvyšuje počet dětí narozených mimo manželství, jsou to údajně už dvě pětiny. Zdá se tedy, že dnes se pojem rodina automaticky nerovná manželství.

Hana Maříková: Je faktem, že v posledních letech se rodí čím dál tím více dětí mimo manželství, ale není pravda, že rodina by v naší společnosti byla na manželství postavená vždy. Například v 19. století nemohly sňatky uzavírat osoby, které byly nemajetné. Nejen v politice, ale i v oblasti sňatků totiž platil majetkový census. Na přelomu 19. a 20. století se mimo manželství rodilo v Praze přes 20 % dětí.

Se současným trendem neuzavírat manželství se můžeme setkat přinejmenším ve všech evropských zemích, běžně rozšířený je na severu Evropy, ale nejen tam.

Co je příčinou tohoto trendu?

Hana Maříková: Souvisí to především s nárůstem individualizace a rozrůzňováním možností a podob života, včetně toho rodinného. Teorií, které se zabývají vysvětlením tohoto trendu, je celá řada a některé z nich představíme podrobněji právě na Science Café.

Zkoumání rodinného života je dost komplikované, protože každý s ním máme nějaké zkušenosti a někdy nás náš zažitý pohled na věc může „šálit“. S možností určitého sebeklamu také souvisí i další zajímavý aspekt: rodinu a manželství si totiž často idealizujeme. Máme představu, že je to úžasná instituce plná lásky, klidu, pohody a porozumění, jenže tak tomu není a zřejmě ani nikdy nebylo. S rodinou i manželstvím se pojí hodně mýtů, které nám brání vidět mnohé problémy, jenž s rodinou a jejím fungováním souvisejí.

Jakou podobu bude mít rodina v budoucnosti, záleží na tom, jak si ji nadefinujeme, co od ní „chceme“, co očekáváme, jaké bude mít podmínky pro svou existenci a podobně, což se v čase dost výrazně mění.

Lze říci, jaké jsou u nás finanční náklady na rodičovství?

Marta Vohlídalová: Před několika lety provedl Český statistický úřad zvláštní šetření na toto téma, z něhož vyplynulo, že průměrné náklady na péči o jedno dítě činí 6 357 Kč měsíčně. S věkem dítěte se pak jeho „finanční náročnost“ pochopitelně zvyšuje. Poměrně zajímavé porovnat tyto údaje s průměrnou výší výživného, které platí otcové po rozvodu na své děti. To se podle údajů Ministerstva vnitra v roce 2004 pohybovalo kolem 1 632 Kč. Je tedy zřejmé, že výchova dětí dnes představuje skutečně tvrdý oříšek zejména pro matky samoživitelky, které navíc mnohdy musí čelit značné diskriminaci na trhu práce. V České republice je totiž patrná vůbec největší genderové mzdová mezera v Evropě. Ženy v ČR mají podle dat z Eurostatu o více než 26 % nižší hodinovou mzdu než muži. Průměr EU-27 se přitom pohybuje „pouze“ kolem 18 %. Zdaleka největší je pak tento mzdový rozdíl ve věkové skupině 30 až 39 let, tedy v období, kdy se většina žen stává matkami. Matky a ženy obecně jsou také systematicky diskriminovány při přijímání do zaměstnání. Naše výzkumy ukázaly, že otázky na rodinné záležitosti, počet dětí nebo to, zda plánují rodinu a zda jim má kdo hlídat děti, jsou běžnou součástí přijímacích pohovorů, a to i přes explicitní legislativní zákaz.

Obchodní manažer

Pracovní náplň, zodpovědnost:

• Samostatné vedení obchodních aktivit
• Jednání se stávajícími a potenciálními zákazníky
• Vyhledávání obchodních příležitostí
• Příprava obchodních nabídek
• Spolupráce na zajištění realizace zakázek včetně logistiky
• Pozice je řízena přímo obchodním ředitelem

Požadavky:

• Orientace v telekomunikacích a elektrotechnice
• Pružnost a kreativita
• Komunikativnost a etika
• Motivace k dlouhodobé spolupráci a loajalita
• Ochota cestovat
• Samostatnost, razantnost, rozhodnost
• AJ na úrovni vedení obchodních jednání výhodou
• Řidičský průkaz skupiny B

Společnost nabízí:

• Motivující pracovní podmínky
• Prostor pro seberealizaci

Lokalita: ČR, dobrá dostupnost do Prahy nutností

Pokud Vás tato pozice zaujala, zašlete nám Váš strukturovaný životopis. Zároveň si prosím přečtěte pozorně následující text a uvádějte jej vždy společně s Vaším e-mailem/dopisem, jinak nebudeme moci pracovat s Vámi zaslanými údaji.

Souhlasím, aby mé osobní údaje, zaslané společnosti Horton International Czech s.r.o. se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8, byly v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů použity za účelem mého umístění v souvislosti s personálním poradenstvím pro klienty partnerských firem Dittmann Consulting s.r.o. a Horton International Czech s.r.o. Souhlas uděluji na dobu maximálně 5ti let a beru na vědomí, že společnost Horton International Czech s.r.o. je oprávněna provést likvidaci mých osobních údajů.

Kontakt:

Horton International Czech s.r.o.

Leo Dittmann, MBA

Sokolovská  100/94, 186 00 Praha

Tel:  +420 236 080 836

Fax: +420 236 080 342

leo.dittmann@horton-intl.cz

http://www.horton-intl.cz

Nejen na tyto otázky se pokusí odpovědět a do nepochybně živé diskuze vstoupit host dalšího Science Café v Ústí nad Labem, profesor Stanislav Komárek.

Přijďte se i vy podělit o svůj názor ve čtvrtek 8. března 2012 v 19 hodin do Bárka kafe (Prokopa Diviše 5, Ústí nad Labem – vedle kina Hraničáře). Vstup volný.

Průběh Science Café v Ústí nad Labem zajišťuje Přírodovědecká fakulta UJEP a magazín Planetárium, Český rozhlas Sever .

Přijďte ve středu 7. března 2012 v 18.30 do literární kavárny Evropa v knihkupectví Academia na náměstí Svobody a diskutujte s našimi hosty. Těmi budou doktor Jacek Kerum a doktorka Zuzana Chládová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.

Organizaci Science Café Brno zajišťuje Blažena Sychrová, vedoucí sekretariátu Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR, a Craig F. Wilson.

Pojďte s námi rozvíjet popularizaci vědy v České republice!

Náplň práce:

• aktivní a pravidelná (především e-mailová) komunikace s regionálními organizátory a partnery Science Café, networking
• podpora regionálních organizátorů hned od jejich zapojení do sítě Science Café Czech Republic (sdílení zkušeností, zasílání materiálů, šíření konceptu Science Café)
• vytváření databáze hostů a témat – programová podpora regionálních organizátorů
• sestavování kalendáře regionálních Science Café
• spolupráce při přípravě podkladů na webové stránky a sociální sítě – podpora v oblasti propagace
• realizace vlastních nápadů a vylepšení při rozšiřování sítě Science Café Czech Republic

Forma práce:

• převážně e-mailová komunikace a příprava podkladů online v rozsahu cca 4–7 hodin týdně
• 1x měsíčně porada týmu Science Café v podvečerních hodinách v Praze

Hledáme kolegyni/kolegu, která/ý:

• je aktivní a iniciativní, umí komunikovat a propojovat lidi
• má samostatné uvažování, je zodpovědná/ý, dokáže dostát svým závazkům a dotáhnout věci do konce
• bere dobrovolnickou práci vážně
• se nebojí naučit nové věci a umí se zorientovat v získaných poznatcích
• má schopnost dobře formulovat myšlenky a zvládá bez chyb písemnou komunikaci v češtině
• zajímá ho popularizace vědy nebo práce v neziskovém sektoru

Co nabízíme?

• možnost rozvíjet dynamickou síť Science Café Czech Republic
• šanci být v kontaktu s vědci a zajímavými lidmi po celé ČR (lidé z neziskovek, univerzit, médií)
• získání zkušeností a kontaktů v neziskovém sektoru (reference do CV a možnost dostat se v budoucnu k další zajímavé práci)
• prostor pro uplatnění vlastních nápadů a schopností v příjemném a otevřeném týmu
• v případě dlouhodobé úspěšné spolupráce možnost finanční odměny (v závislosti na aktuální finanční situaci občanského sdružení Otevíráme)

Zaujala vás možnost spolupráce?

Pošlete nám prosím na adresu info@sciencecafe.cz váš strukturovaný životopis a v 10 větách vysvětlete, proč by vás tato práce zajímala a které své schopnosti, dovednosti a znalosti byste v ní chtěli využít.

• 7. února: Indiáni pocházejí ze Sibiře. Jak to víme? A jak uvažují o svých předcích?
• 14. února: Co dokáže cílená terapie aneb jak hledají vědci „Achillovu patu“ nádorů?
• 21. února: Myší samečci zpívají. Proč? A co z toho vyvozuje muzikolog?

Jak se rodí ultralehký letoun s dmychadlovým pohonem. Science Café 14. 2. 2012 by sciencecafe

Tajemství laseru. Science Café 10. 1. 2012 by sciencecafe

Kompletní archiv audio záznamů pražských Science Café od roku 2008 naleznete v iTunes v sekci podcastů nebo na profilu Science Café na SoundCloud zde.

Za pořízení nahrávek a technickou spolupráci děkujeme Josefu Kačírkovi.

Zkrácené zvukové záznamy z večerů Science Café vysílá Český rozhlas Leonardo v rámci pořadu Víkendová univerzita. Naleznete je zde: zvukový archiv

(zvukové záznamy jsou prozatím k dispozici pouze pro pražská Science Café)

Rozhovory s hosty

Archiv textových i video rozhovorů s hosty Science Café zde

Fotografie a starší články

Fotky a starší články hledejte na stránkách jednotlivých měst pořádajících Science Café

Seznam měst

Plánovaná Science Café

V našem kalendáři najdete, kde a kdy se konají další Science Café

• Analýza potenciálních léčiv
• Stanovení toxických sloučenin v potravinách
• Stanovení bioaktivních sloučenin

Znalost metod

• Kapalinová a plynová chromatografie
• Spektroskopie v UV/VIS oblasti
• Spektrofluorimetrie

Co očekáváme

• Ukončené Ph.D. studium
• Znalost anglického jazyka
• Publikace v mezinárodních impaktovaných časopisech
• Výuku v oboru
• aktivní a samostatný přístup ke studované problematice
• ochotu učit se a pracovat na sobě
• předpokládaný nástup v červnu 2012

Co nabízíme

• Platové ohodnocení dle odvedené vědecké práce
• Zapojení do grantových projektů
• Možnost stáží na zahraničních pracovištích
• Aktivní účast na tuzemských i zahraničních vědeckých konferencích
• Zajímavou vědeckou práci s mezinárodním dosahem
• Práci v mladém a úspěšném kolektivu

Kontakt

doc. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D.
vedoucí Katedry chemie
kamil.musilek@uhk.cz

doc. RNDr. Vlastimil Dohnal, Ph.D.
vedoucí Analytického oddělení Katedry chemie
vlastimil.dohnal@uhk.cz

V Ústavu letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT v Praze se totiž rodí nekonvenční ultralehký letoun UL-39. Jde o projekt malého sportovního celokompozitového letounu s proudovým pohonem tvořeným pístovým spalovacím motorem pohánějící nízkotlaké dmychadlo uložené v proudovodu. Unikátní je nejen celosvětová novost takové koncepce v kategorii ultralehkých letadel, ale i celá řada technických a technologických řešení použitých při realizaci projektu.

Projekt představí na na vše otázky odpoví:

• Ing. Robert Theiner, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu, Ústav letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT
  
• Ing. Petr Průcha, hlavní technolog, LA composite, s.r.o.
  

Vstupné je dobrovolné. Účast můžete potvrdit na Facebooku.

Náplň práce:

• Pozice bude reportovat Vedoucímu sekce Konfigurace, Letové Způsobilosti a Certifikace
• Podporovat veškeré úkoly v sekci, spolupracovat na přípravě a kontrole technické dokumentace
• Tvorba technické dokumentace, převážně manuálů a směrnic
• Spolupráce při přípravě archivu technické dokumentace a výkresů
• Práce s informačním systémem ERP z hlediska změnového řízení
• Spolupracovat na všech úkolech v rámci sekce Konfigurace, Letové Způsobilosti a Certifikace

Požadavky:

• Zájem o práci s technickou dokumentací v leteckém průmyslu
• Zodpovědnost se zaměřením na detail
• Znalost práce na PC
• Zaměření na výsledky, odolnost vůči stresu, výborná komunikace, proaktivní přístup

Nabízíme:

• Perspektivní zaměstnání v 2. největší společnosti na světě s neomezenými příležitostmi k profesnímu růstu
• Širokou škálu dalšího vzdělávání
• Stravenky v hodnotě 85 Kč plně hrazené zaměstnavatelem
• Vlastní fitness centrum a podpora zdravého životního stylu

Kontakt:

T  +420 222 538 934

gabriela.hlavicova@ge.com

www.geaviation.cz

Náplň práce:

Sales Internship zajišťuje podporu pro obchodní oddělení, pro které spravuje podpůrné nástroje, pomáhá při práci na dlouhodobých projektech; je v občasném kontaktu se zejm. zahraničními zákazníky a navazujícími interními odděleními firmy (Customer service, Order management) pro zajištění hladkého chodu obchodního odd.

• Správa a vytváření nástrojů na podporu prodeje
• Zodpovědnost za optimalizaci procesů (zlepšování stávajících procesů a nastavování nových)
• Podpora obchodního týmu při spolupráci na projektech
• Komunikace se zákazníkem a s ostatními odděleními společnosti
• Příprava ad hoc analýz, forecasting, sběr market. Informací

Požadavky:

• Student 4. – 5.ročníku VŠ, obchodní nebo technický směr
• Výborná znalost anglického jazyka, znalost ruštiny nebo španělštiny výhodou
• Procesně-analytické schopnosti
• Výborná znalost MS Excel
• Pečlivost, odpovědnost, zaměření na detail
• Výborné komunikační schopnosti
• Zkušenost v administrativě/obchodě výhodou, příp. odborné stáže
• Návrhy optimalizačních procesů v obchodním oddělení
• Vybudování kontaktu s interními i externími se zákazníky
• Detailní rozpracování kalkulačního modelu oceňování motorů v generálních opravách
• Aplikace procesů vedoucích ke zvýšení efektivity oddělení

Nabízíme:

• V horizontu 1-2 let možnost případného postupu na pozici Junior Sales representant
• Perspektivní zaměstnání v 2. největší společnosti na světě s neomezenými příležitostmi k profesnímu růstu
• Širokou škálu dalšího vzdělávání
• Stravenky v hodnotě 85 Kč plně hrazené zaměstnavatelem
• Vlastní fitness centrum a podpora zdravého životního stylu

Kontakt:

T  +420 222 538 934

gabriela.hlavicova@ge.com

www.geaviation.cz

Náplň práce:

Vedoucí výpočtový inženýr pevnosti řídí a podporuje tým 5 lidí, který provádí analýzu pevnosti pro podporu konstrukčních činností v oblasti leteckých motorů a jejich certifikace plus technologickou podporu při vývoji a výrobě. Dodává reporty vedoucímu oddělení, využívá systém ANSYS jako hlavní nástroj pro analýzu pevnosti jako i ostatní pomocné programy (algoritmy). Provádí analýzy, návrhy, testy nebo integraci pro podporu a definování požadovaných komponentů, sestav nebo systémů tak, aby dostál firemním standardům a programům a produktovým požadavkům.

• Připravuje a presentuje technická data/reporty pro interní tým a partnery a partnerské organizace
• Archivuje a komunikuje vygenerované výsledky technických zpráv
• Podílí se na týmové spolupráci a nových projektech
• Sdílí informace s technologickou podpora a vede otevřený dialog
• Připravuje oznámení o vynálezu k ochraně technologií, které jsou konkurenční výhodou v podnikání
• Zajišťuje řádnou technickou dokumentaci pro dané projekty podle zásad a pravidel
• Řeší nové požadavky v týmu, komunikace a jednání s dodavateli

Požadavky:

• VŠ strojního zaměření – strojírenství
• Min. 8 let praxe v oblasti pevnosti, v leteckém průmyslu výhodou
• Znalost aplikace pro analýzu pevnosti a ostatní pomocné programy (algoritmy) ANSYS, CS-E
• Výborná komunikace písmem i slovem
• Dobrá orientace v oblasti správy výkresové dokumentace, Word a Excel
• Výborná znalost anglického jazyka

Nabízíme:

• Atraktivní platové ohodnocení
• Příležitost pracovat v mezinárodní společnosti
• 25 dní dovolené a další zaměstnanecké výhody

Kontakt:

Jak se zrodil nápad na proudový ultralight?

Robert Theiner: Počátek našich aktivit v této oblasti sahá do roku 1999. Na katedře letadel Strojní fakulty ČVUT v Praze se zpracovával projekt celokovového ultralehkého (UL) letounu. Objednatel projektu jednou přinesl publikaci pojednávající o problematice nevrtulového pohonu pro malá sportovní letadla a vznesl dotaz, zda by bylo možné něco takového zrealizovat v UL kategorii. Ta myšlenka mě přímo uhranula, nic podobného totiž v UL kategorii nebylo.

Co je na konstrukci takového typu letounu nejnáročnější?

RT: Vnucuje se logická odpověď – pohonná jednotka. Fungující, spolehlivý a dostatečně výkonný propulzor je však jen „podmínkou nutnou“, nikoliv postačující. Ta pravá bariéra, doslova ledovec pod vodou, je požadavek na nepřekročení hmotnostního limitu pro prázdný UL letoun. Převážná většina současných vysoce výkonných UL letounů s tímto limitem tvrdě bojuje. Proudový letoun potřebuje o jeden trup navíc – proudovod pro uložení ventilátorové jednotky. Základním krédem je tedy minimalizace hmotnosti v každém sebemenším detailu. Pro primární konstrukci draku tak bude použito uhlíkových prepregů „upečených“ v autoklávu, což je veliká přetlaková pec, také unikát v UL kategorii. Technologie a použité materiály by samy o sobě ale problém nevyřešily. Jde hlavně o celkovou koncepci letounu, která musí být požadavku na hmotnost tvrdě podřízena. Například nosná plocha křídla je tak minimalizovaná, že pro splnění požadavku na minimální rychlost musí být použity extrémně účinné vztlakové klapky. Dalším příkladem je rotorová lopatka ventilátorového stupně. Její vývoj, výroba a zkoušky trvaly pět let. Je z uhlíkového kompozitu a na její konstrukci a technologii jsou podány dvě patentové přihlášky. Aby spolehlivě pracovala při maximálních provozních otáčkách, musela bez poruchy odolat zatížení od odstředivých sil 2,7 tuny. Při délce zhruba 200 mm a hmotnosti 125 gramů jde o úctyhodný výkon, na který jsem za naše pracoviště patřičně pyšný.

Jaké jsou vyhlídky, že si takto unikátní typ ultralehkého letounu najde své uplatnění?

RT: Exkluzivita tohoto typu letounu by si měla najít své zákazníky. Chceme nabídnout pocit z letu proudovým letadlem v kategorii UL a to ještě nikdo jiný nenabízí. Navíc jde o společný projekt ČVUT v Praze a firem LA Composite a JIHLAVAN airplanes s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu. Máme tedy všechny předpoklady pro to, aby se nám s uplatněním našeho konceptu proudového UL letounu dařilo.

Co je nezbytné k tomu, aby se člověk stal úspěšným leteckým konstruktérem?

RT: Studentům s oblibou říkám, že letadla nejsou hrnce, ale i konstruktér hrnců, chce-li je prodávat, musí velice dobře znát své řemeslo. V případě leteckého konstruktéra se jedná o řemeslo velmi náročné a multidisciplinární. Mezi základní disciplíny patří zejména mechanika včele s aerodynamikou, pružnost a pevnost v nejrůznějších podobách, konstrukce a projektování, vědomosti z oblasti nauky o materiálech, technologiích a celá řada dalších. Jsem ale přesvědčen, že samotné řemeslo nestačí. Mimo řemesla a talentu je potřeba ještě jeden důležitý aspekt. Aby letoun měl svou duši, musí mít jeho tvůrce velice silnou vnitřní motivaci neustále hledat nová a nová řešení. Ten silný a vytrvalý vnitřní motor, který znovu a znovu nastoluje otázku, zda neexistuje lepší řešení. Ale zpět k řemeslu. To letecké vyučujeme na Ústavu letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT v Praze v rámci navazujícího magisterského dvouletého studia. Již v rámci bakalářského studia je ale možno studovat vybrané předměty z letecké specializace a zpracovávat projekty a bakalářskou práci s leteckou tématikou. Po dokončení magisterského studia je u nás možno pokračovat i v doktorském studiu. O dostatek odborných témat u nás rozhodně není nouze. Jen na projektu proudového UL letounu odpromovalo téměř 150 studentů bakalářského, magisterského a doktorského studia.

Vědecký pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a host únorového Science Café, prof. RNDr. Pavel Drašar, DrSc. k tomu říká: „Odevšad dnes slyšíme, že za zatížené životní prostředí, špatné potraviny, nedýchatelný vzduch a tak podobně může chemie. Troufám si říci, že chemie je v tom nevinně.“

Ať už s ním souhlasíte nebo vás jen zajímá, proč je o tom přesvědčen, máte příležitost zavítat ve čtvrtek 9.2. 2012 do Bárka kafe (Prokopa Diviše 5, Ústí nad Labem – vedle kina Hraničáře). Vstup volný, začátek v 18:00.

Průběh Science Café v Ústí nad Labem zajišťuje Přírodovědecká fakulta UJEP a magazín Planetárium, Český rozhlas Sever .

Přijďte i vy poslouchat, diskutovat a ptát se. Čekáme vás ve čtvrtek 9. února 2012 v 18:00

v klubu Atlantik. Vstup zdarma.

Ostravské Science Café organizuje obecne prospěšná společnost  Čisté nebe.

Pokud vás problematika vývoje vakcíny proti HIV a jeho původ zajímají, jistě vás zaujme také přednáška profesora Pavla Boštíka z Fakulty vojenského lékařství Univerzity obrany.  Science Café HK ho přivítá v úterý 7. února v 19 hodin v prostorách Kavárny U Knihomola.

Vstupné dobrovolné, rezervace místa nutná na adrese: vlastimil.dohnal@gmail.com

SC Hradec Králové  organizuje Vlastimil Dohnal – Bonanza a probíhá pod záštitou občanského sdružení Otevíráme.

Žádost o nadační příspěvek může podat vysokoškolsky vzdělaný odborník do 40 let zabývající se doložitelně výzkumem v České republice, nebo úspěšný český vědec, který se rozhodne pro návrat ze zahraničí. Uzávěrka pro podání žádosti je 31. března 2012. Žádost lze podat prostřednictvím webového rozhraní NFKJ.

Více informací v tomto letáčku nebo na stránkách NFKJ (www.nfkj.cz).